O víkendu se na Talavanu konal otevřený seminář Tchaj-ťi. Jaký byl očima jedné ze studentek?

Každý pobyt na Talavanu je pro mě svým způsobem jedinečný. Jasně, pokaždé cvičíme s Radkem, dostáváme úkoly, střídá se u mě pocit “tak to fakt nedám” s pocitem “už vím, jak na to, to půjde”. Pokaždé Veronika něco skvělého uvaří – tentokrát to byl pro mě nezapomenutelný závin s rybízem, jahodami a tvarohem. Vždycky si psychicky odpočinu a získám jakýsi životní nadhled (aspoň na chvilku).

Co se mění je počasí, Talavan, lidé a já. O víkendu bylo krásně, takže jsme mohli být venku celé dny – při cvičení i lenošení na houpačce. A Karel dokonce spal jednu noc pod širákem :-) Talavan je, stejně jako my, v neustálém vývoji.

Nejčerstvější novinkou pro mě byl lesní domek – pamatuji si ho ještě ve fázi zanedbané maringotky, kterou jsem pomáhala vyklízet na jednom z pobytů. Jeho proměna je úžasná! Stojí trochu stranou, má masážní sprchu, kuchyňku, verandu i malé cvičiště. Ideální místo na meditaci, ztišení, koncentraci, tvorbu…

K mé radosti se tentokrát sešla skupina mně milých lidí, se kterými se často potkávám v Akademii. Plus dva kluci, co si přijeli zacvičit na jeden den. Někdy jsme cvičili všichni společně – každý soustředěný na svůj úkol – jindy v menších skupinách.

Taky jsme cvičili Tchuej-šou („Tlačící ruce“, „Přetlačování rukama“). Tohle cvičení ve dvojici mě už od prvního okamžiku fascinuje. Tady je pro představu VIDEO – Tchuej-šou v podání Radka Koláře a Petra Donáta ;)  

V mých očích je Tchuej-šou taková vysoká škola Tchaj-ťi. Energie tu proudí nejen v rámci jedince, ale mezi dvěma. Je to o koncentraci, vzájemném naladění, spolupráci, přijímání a dávání… Současně je tu možnost využití v boji – lépe řečeno v sebeobraně, protože pracujeme se silou, která k nám přichází od soupeře.

A tak jsme si zacvičili, popovídali, odpočinuli si, dozvěděli se něco nového, zasmáli se, zregenerovali síly, užili si pěkné chvilky s přáteli a pár nových poznali.

Díky vám všem, co jste byli se mnou, za to, že jsem mohla být s vámi :-)

Heda Bosáková

DALŠÍ SEMINÁŘE NA TALAVANU

[Ukázat prezentaci]

Tématem zatím posledního semináře, který na Talavanu proběhl o Velikonocích, byl DECH. Protože dech je základ, esence bytí… S prvním nádechem život začíná, s posledním výdechem končí…

Dech je také to, co spojuje a propojuje jednotlivé části našeho těla s energií… Při nádechu přijímáme energii a vedeme ji tělem, při výdechu energii uvolňujeme, např. do výbušného fa-ťinu. Když přijatou energii vedeme plynulým pohybem po kruhu, energie zůstává a my s ní můžeme pracovat, můžeme ji kultivovat. Koluje v našem těle a s každým dalším nádechem se násobí. Pokud se vám toto při tréninku podaří, tak vás pak sice bolí svaly, ale jinak se cítíte příjemně osvěženi a vnitřně posíleni.

Díky volnému pátku byl seminář o trochu delší. Ve čtvrtek jsme přijeli odpoledne, bylo nádherně. Ubytovali jsme se a většina z nás čas před večeří využila k procházce v prosluněném lese, nebo i k opalování :-)

Po příjemné večeři jsme si vysvětlili rozdíl mezi přirozeným a obráceným břišním dýcháním. V tichu lesa jsme potom zkoušeli oba způsoby dýchání prakticky. Dech jsme cvičili v základním postoji wu-ťi, stejně jako potom i v sedě. V dalších dnech jsme pak pokročili k dýchání v pohybu – při Navíjení hedvábného vlákna, a pak i při sestavě 13 forem nebo 74 forem – podle toho, kdo z nás co uměl.

Během prodlouženého víkendu jsme cvičili i Tchuej-šou, při kterém se svým sparing partnerem trénujete nejen sebeobranné aplikace a vedení síly, ale právě i sladění pohybu s rytmem svého dechu.

Velký dík patří také Veronice – vůni jejích jídel je radost i dýchat :-)

Talavan je otevřený všem. Nezáleží na vaší pokročilosti, ani zkušenostech. Pokud nemáte čas na celý víkend, nebo máte z pobytu trochu obavy, zkuste přijet jen na jeden den. Termíny dalších seminářů najdete ZDE…

[Ukázat prezentaci]

Na Talavanu jsem poměrně častým návštěvníkem, ale silvestrovský pobyt má oproti jiným seminářům ještě něco navíc – a nemyslím tím jen silvestrovskou hostinu. Něco končí a něco nového začíná, čas bilancování a nadějí… Tentokrát se nás sešla pohodová skupinka devíti lidí – moji souputníci ve studiu sestavy 74 forem, studenti Navíjení hedvábného vlákna a 13 forem a nováček Leona.

Letošní Silvestr mě zastihl ve zvláštní náladě… Navzdory všem snahám jsem opět podlehla předvánoční napjaté atmosféře velkoměsta. Měla jsem pocit, že nic nestíhám, i když realita byla jiná… Z toho vyústil pocit vyčerpání fyzického i psychického a špatný pocit ze sebe sama – že se nevěnuji tomu, čemu mám, vůbec necvičím, i když vím, že mi to po všech stránkách prospívá… no, lidově řečeno, měla jsem „depku“ :-)

A tak jsem byla obzvlášť ráda, že můžu jet na Talavan. Pokaždé, když tam přijedu, ocitám se v jiném světě. Všude kolem příroda, lesy, louky… čistý vzduch.  Mojí jedinou starostí se stává přijít včas na cvičení a na jídlo. A ani s tím si nedělám velkou hlavu, protože na jídlo mě upozorňuje dunění zvonu a na cvičení někdo z přátel :-).

Zpočátku mi šlo cvičení ztuha. Několika týdenní pauza nesla svoje hořké plody. Všechno mě bolelo a Radek mi hned první den řekl tolik oprav, že jsem nevěděla, na co myslet dřív. Postupně ale bolest svalů polevila a horečnatá mysl, která chce vždycky všechno hned, se začala koncentrovat. Cvičili jsme ve dvou až třech skupinách. Radek mezi námi přecházel, opravoval nás a zadával další úkoly. Postupně jsme se do cvičení dostali a začali si to víc užívat. Když nebylo počasí nakloněné tréninku venku, cvičili jsme v tělocvičně, která se za poslední rok proměnila v útulnou místnost s velkými zrcadly, sbírkou čínských zbraní, tréninkových pomůcek a pěknou výzdobou.

Vždycky, když přišla únava, zazvonil zvonec a cvičení byl konec. :-) Zasedli jsme ke kulatým stolům a vychutnávali Veroničiny delikatesy. Každý den jsme okusili speciality jiné země. Výborná byla třeba vietnamská Pho, kterou jsem ochutnala poprvé. Pod rukama Veroniky se i všeobecně známé a jednoduché jídlo, jako například dýňový krém, mění v neobvyklou lahůdku. Oceňuji také, že z receptů nedělá žádné tajemství, ale ráda se o ně s vámi podělí. Tak se Talavan stává inspirací i v tomto směru.

A v neposlední řadě byly zajímavé rozhovory přes den a večerní povídání. Tentokrát se povídalo nejčastěji o Číně – o mistrech Tchaj-ťi z dávné i nedávné historie, o jejich mistrovství i osudech. 

Děkuji všem, kteří na tomto setkání byli se mnou, a přeji nám, ať rok 2019 přinese mnoho dobrého. A když přijdou krušné časy, zamiřte tam, kde znovu získáte naději a stabilitu. Třeba na Talavan :-)

Heda Bosáková

[Ukázat prezentaci]

O posledním víkendu babího léta se na Talavanu procvičovalo 13 a 74 forem. Sešla se tu příjemná skupinka 11 studentů Tchaj-ťi. Některé studentky Taiji Akademie byly na Talavanu poprvé. Mezi nimi i Simona Bulawová a Radka Pavlíková, které se s námi podělily o své dojmy z pobytu.

Druhý víkend v říjnu jsme se účastnily pobytu na Talavanu. Jelikož jsme začátečnice (chodíme na taiji od ledna), měly jsme trochu obavy, abychom ostatním stačily. Díky předpovědi počasí – celý víkend jen a jen slunce – se ale náš počáteční strach rozplynul a my se začaly těšit na víkend strávený v přírodě.

Vyrážely jsme z Prahy nakonec ve třech za dramatických okolností. Cesta na Strakonice byla díky havárii uzavřená a spolu s ní byly ucpané i všechny výpadovky z Prahy. Po statečném kličkování Prahou jsme po 50 minutách město opustily a hurá na Talavan.

Stihly jsme naštěstí dorazit krátce před večeří. Byly jsme ohromeny, do jakého krásného místa jsme zavítaly. U branky na nás již čekal Radek, který nám k naší úlevě oznámil, že zdaleka nejsme poslední.

Pak následovalo milé přivítání s paní domu Veronikou a ostatními účastníky. Sešli jsme se všichni u kulatého stolu a od této chvíle až do konce pobytu jsme byli neuvěřitelně hýčkáni skvělou kuchyní Veroniky. A nejenom tou, i veškerým servisem spojeným s pobytem zde. Troufám si říct, že se o nás už dlouho nikdo tak mateřsky nestaral. 😊 Za což ještě jednou díky, Veroniko.

Večer jsme ještě poseděli a probrali vše potřebné k plynulému chodu na Talavanu a dalšímu programu týkajícího se cvičení.

V sobotu ráno jsme se rozdělili na 2 skupiny (díky bohu), na začátečníky a pokročilé. Nadchlo nás, kolik venkovního prostoru Talavan skýtá a jak příjemně a svobodně se zde cvičí. K tomu přispělo i to, že se nám Radek mohl více věnovat a opravovat nás. A také spousta domácích zvířátek kolem.😊

Odpoledne se nám Radek postaral o zpestření v podobě natáčení krátkého šotu pro televizi Prima Cool, ale nakonec to byla docela zábava. Dva mladíci přiběhli s kamerou a postupně natáčeli skupinové cvičení (dokonce se k nám přidal i sám pan moderátor), a pak Radka a ostatní zkušené bojovníky zvlášť.

Den utekl jako voda a my se sešli večer po večeři u kulatého stolu a rozebírali zážitky. Radek nám povídal o historii taiji. Sice jsme byli dost unavení, ale bylo to moc příjemné. Trochu nám chyběla u stolu i Veronika, snad bude příště.

V neděli ráno nás přivítalo sluníčko s příslibem dalšího krásného dne. Ráno jsme si dali čchi-kung na rozdýchání a po obědě se všichni sešli na závěrečné cvičení. Radek následně zhodnotil, v čem jsme se zlepšili a kde jsou ještě rezervy.

Bylo vidět, že se nikomu nechce domů a stejně tak i nám. Víkend utekl jako voda a musím říct, že to pro nás byl báječný zážitek. Všem moc děkujeme. Už teď víme, že jsme tu nebyly naposledy.😊 Příští rok zase přijedeme. A třeba se už bude konat i víkend plný jak taiji cvičení tak i kurzu vegetariánského vaření. To bychom byly móóc rády.

Simona a Radka

[Ukázat prezentaci]

NEJBLIŽŠÍ SEMINÁŘE NA TALAVANU