Máme za sebou první dva letošní pobyty na Talavanu. Hodně jsme cvičili, užívali si společnosti stejně naladěných lidí a soustředěně pracovali na svém Tchaj-ťi. Radek (Kolář) neúnavně opravoval, vysvětloval a po večerech povídal o Tchaj-ťi, Číně, dýchání či plánech do budoucna. Jaké byly talavanské víkendy z pohledů dvou studentek Taiji Akademie?
Dáša Poláková (kurz 74 forem) a její únorový víkend
V únoru jsem se rozhodla strávit víkend intenzivním tréninkem Tchaj-ťi. Talavan je pro mě místo, kde se mohu do Tchaj-ťi zcela ponořit. Po pátečním příjezdu, posilněni večeří, jsme s Radkem navíjeli hedvábné vlákno v příjemně vytopené tělocvičně. Zacvičili jsme sestavu, opravili chyby a na závěr probírali teorii. Byly to dvě úžasné hodiny, kdy se nám Radek maximálně věnoval. Po skončení mezi námi panovala naprostá shoda – je nesmírně důležité stále se vracet k základním dovednostem. Občas na to v „honbě“ za studiem sestav zapomínáme.
Do sobotního rána nás přivítalo sluníčko i jinovatka. Při ranní rozcvičce na louce pod lesem jsem si znovu uvědomila krásu Talavanu. Cvičit, nechat se šimrat paprsky ranního slunce a vnímat probouzející se les je možné snad jen tady.
Sobotní trénink patřil Tchaj-ťi sestavám. Pracovali jsme na vybraných formách a zaměřili se na schopnost v nich navíjet. Cvičili jsme hodně intenzivně, ale díky Radkovu přístupu a nadhledu byla nálada na „cvičišti“ skvělá. Večerní Radkova přednáška zaměřená na výuku Tchaj-ťi a jednotlivé stupně pokročilosti plynule přešla do povídání o vztazích mezi mistrem a žákem, vztazích ve společenství a zkušenostech z Číny. Neděle pokračovala ve stejném duchu: povídali jsme a cvičili.
Pro mne skutečně vydařený víkend v rodinném prostředí, které Talavan nabízí. Sešli se báječní lidé. Radek pro nás vymyslel hodně zajímavý program a myslím, že máme všichni o čem přemýšlet. Poděkování patří i vlídné Veronice za její super stravu. Všem vřelý dík!
Štěpánka Zeithamlová na březnovém Klubovém pobytu
O víkendu jsem po delší době zavítala do Tchaj-ťi školy Talavan a byla jsem opravdu mile překvapena množstvím změn, které se udály od mé poslední návštěvy! Z kamenné stodoly vybudovaná útulná tělocvična s kamny pro případ nepřízně počasí, zrcadla, na hřišti kůly pro venkovní posilování, ale třeba i vybagrování prostoru pro „kaskádu rybníčků“ v odpočinkové zóně, kterou Radek plánuje. Představa relaxace u vody v těsné blízkosti lesa, v souladu se zásadami feng- šuej, mi připadá skvělá.
Po ranním navíjení a následující snídani jsme si s chutí zacvičili sestavu 74 forem a pak se rozdělili na skupinky podle svého zaměření. Někdo cvičil dělové pěsti, někdo tchuej-šou, sestavu s mečem nebo jednotlivé formy 74-ky. Radek trpělivě ukazoval, opravoval a odpovídal na naše otázky. Každému ukázal směr, kterým se vydat, a co rozvíjet ve svém poznání Tchaj-ťi. Příjemnou odměnou po celodenním úsilí pro mě bylo večerní vyprávění o Tchaj-ťi, Číně a taoismu.
Na závěr bych ráda také ocenila výbornou vegetariánskou kuchyni Veroniky. Snad se na Talavan dostanu dříve než zase až za rok :-)
Při cvičení Tchaj-ťi jsme se věnovali zejména výuce a procvičování sestav 
Když jsem v pátek dorazil, byl právě čas večeře a téměř všichni seděli u stolů a hodovali. Jediným štěstím bylo, že jsem nepřijel s větším zpožděním a na talířích zbylo z dobrot i něco pro mě. Z vyprávění u jídla vyplynulo, že někteří přijeli s předstihem a stihli si v podvečer ještě zacvičit. Po vynikající večeři jsme pobírali, co se událo od minulých setkání. Radek nastínil nové nápady k výuce Tchaj-ťi čchüan a v následující diskuzi jsme je rozebírali ze všech možných úhlů pohledu.
Po zaznění zvonku, jehož zvuk má snad každý návštěvník 
Na Talavanu nás přivítal praskající oheň v kamnech a jako vždy výtečná večeře, kterou jsme kromě nasycení a obveselení chuťových pohárků využili k vzájemnému seznámení. Před večerním promítáním jsme si užili teplý večer při společném tichém navíjení. Osvěžující změna proti městskému ruchu…
Před obědem, který se nesl v asijském duchu, zbyl ještě prostor pro individuální cvičení či relaxaci.
Při nedělním obědě jsme se místo obvyklého klábosení a vtipkování všichni přirozeně sladili na vlně klidu. Za tónů příjemné hudby jsme si vychutnávali výborné jídlo a každý nasával plnými doušky pohodu okamžiku. V obličejích stolovníků se odrážela naprostá spokojenost a nikdo neměl příliš potřebu něco dodávat.
