S mečem na Talavanu
Prodloužený víkend babího léta se na Talavanu nesl v duchu sestavy 74 forem a prohlubování dovedností s mečem. Jednou z účastnic byla i dlouholetá studentka Tchaj-ťi Zuzana Kazdová. Jak se jí pobyt líbil?
Na Talavanu byli snad už všichni z Akademie, co cvičení berou aspoň trochu vážně, a konečně se i mně poštěstilo se tam podívat..
Ohlasy od spolutajčistů z předchozích pobytů byly veskrze pozitivní a musím říct, že vskutku nelhaly. Prostředí naprosto nádherné. Božský klid, krásná příroda, les hned za plotem, jablka přímo ze stromu, koně, psi, přítulné kočičky…prostě balzám na duši cvičence, jehož nervový systém, zvyklý na rušné pražské prostředí, si konečně mohl vydechnout, zrelaxovat a užívat si krásy prostého bytí tady a teď.
K tomu jako bonus útulné ubytování a neodolatelně dokonalé vegetariánské pokrmy všeho druhu a nejrůznějších chutí, které tam s přehledem kouzlí Veronika. Leckterý profesionální kuchař by k ní musel obdivně vzhlížet, kdyby měl stejně jako my to štěstí její jídlo ochutnat. Mimochodem je to jeden z hlavních důvodů, ne-li ten nejhlavnější, proč tam všichni tak rádi jezdí.
No a nelze opomenout ani ten oficiální důvod, kterým je procvičování taiji. Cvičí se ráno, dopoledne, odpoledne, někdy i večer… Zkrátka poctivých pár hodin to dá. Což je dobře. Skupinka je malá, je čas probírat detaily, ptát se, rozebírat atd. Každému účastníkovi se dostane spousty materiálu a inspirace pro další cvičení.
Radek má samosebou zároveň větší šanci odhalit či poukázat na různé nedostatky, které se ve větším chumlu cvičících v Akademii dají více či méně nenápadně skrývat. V mém případě to byla mimo jiné ostudná neznalost jednotlivých forem. Ale chce-li se cvičenec někam posouvat, je dobré býti k sobě upřímný a zapracovat i na věcech, které se nám zase až tak nechce měnit nebo procvičovat víc do hloubky. Talavan je pro to ideální místo.
Jedna jediná opravdu droboučká věc, které bych se příště při pobytu raději vyhnula, byla vosa, která se usídlila v našem pokoji a v rámci boje o místo na posteli mi na památku zanechala na pár dní značně opuchlou a bolavou nohu. Cvičení mi tím sice lehce ztížila, ale radost z něj mi nikterak nezkalila a stejně jako ostatním se mi Talavan ani trochu nechtělo opouštět.
Takže pro ty, kdo ještě váhají, zda se tam podívat – jeďte! Nebudete litovat!
Zuzana Kazdová
(studentka Taiji Akademie)