Druhý listopadový víkend patřil na Talavanu podzimnímu otevřenému semináři. Pod vedením Radka Koláře se všichni věnovali prohlubování svých znalostí, opravili si chyby v sestavách a navíjení a vyzkoušeli si i něco nového. Sešlo se celkem 12 studentů, kteří se během víkendu věnovali hlavně výuce a procvičování sestav 13 a 74 forem. Někdo se zaměřil také tchuej-šou a cvičení se zbraněmi. Ke studentům pražské Taiji Akademie se tentokráte přidali také studenti z Taiji Akademie Jablonec. Zvláštní poděkování patří Lucce a Renatě, které přijely již v pátek po obědě a pomohly s hrabáním listí na zahradě :-)

Střípky ze semináře očima Lucky Urbanové

Na Talavanu nás přivítal praskající oheň v kamnech a jako vždy výtečná večeře, kterou jsme kromě nasycení a obveselení chuťových pohárků využili k vzájemnému seznámení. Před večerním promítáním jsme si užili teplý večer při společném tichém navíjení. Osvěžující změna proti městskému ruchu…

V sobotu nás sice probudilo lehké bubnování dešťových kapek, ale ve chvíli, kdy jsme začínali rozcvičku, už zbyl pouze krásně čistý vzduch. Jako dělaný pro hluboké dýchání při Wu-ťi a navíjení. Po zbytek víkendu bylo počasí vyloženě výstavní.

Po bohaté snídani jsme se sešli k dalšímu bloku cvičení. Rozdělili jsme se do dvou skupin. První skupina zdokonalovala úvodní formy sestavy 13 forem a druhá skupina se věnovala první části sestavy 74 forem Lao-ťia ji-lu. Zatímco pro někoho to bylo první seznámení s touto sestavou, pro další to byla příležitost k hlubšímu pochopení, upřesnění detailů a získání zpětné vazby.

Před obědem, který se nesl v asijském duchu, zbyl ještě prostor pro individuální cvičení či relaxaci.

Odpoledne se ze stávajících dvou skupin vydělila ještě třetí, která se věnovala tchuej-šou. Skupiny, které cvičily 13 a 74 forem, pokročily k dalším formám, přičemž v obou případech to byly pro někoho formy nové a pro někoho šlo o upřesnění a opravy. Kdo měl chuť, mohl cvičit i zbraně, čehož někteří v průběhu odpoledne využili a cvičili meč nebo kopí.

Večer jsme si kromě vynikající večeře (a ještě lepšího štrůdlu) užili také čajový obřad v podání Davida Němce a Radkovo vyprávění z cest po Číně. Kombinace poutavého vyprávění exotických zážitků, smíchu i dychtivého naslouchání, tepla čajových šálků a chuti a vůně čajů sdílená v kruhu podobně naladěných lidí, vytvořily pravou talavanskou pohodu. Usínám tak příjemně unavená!

Kombinace poutavého vyprávění exotických zážitků, smíchu i dychtivého naslouchání, tepla čajových šálků a chuti a vůně čajů sdílená v kruhu podobně naladěných lidí, vytvořily pravou talavanskou pohodu.

Nedělní ráno nás přivítalo azurovým nebem a slibovalo další nádherný den. Už během rozcvičky začalo sluníčko postupně ozařovat cvičiště. Když v průběhu dopoledne ukázalo plnou sílu, ochotně jsme odhazovali vrstvy oblečení a skončili v tričkách :-) Užívali jsme si koupel v hřejivých slunečních paprscích a měli pocit, jako by bylo spíš babí léto než listopad. Dopoledne jsme dle svého zájmu pokračovali ve studiu sestav, tchuej-šou nebo cvičení se zbraněmi.

Při nedělním obědě jsme se místo obvyklého klábosení a vtipkování všichni přirozeně sladili na vlně klidu. Za tónů příjemné hudby jsme si vychutnávali výborné jídlo a každý nasával plnými doušky pohodu okamžiku. V obličejích stolovníků se odrážela naprostá spokojenost a nikdo neměl příliš potřebu něco dodávat.

Po kratší siestě nás čekal poslední blok cvičení, ze kterého si každý odnesl individuální doporučení pro svůj samostatný trénink. Kromě těchto námětů pro cvičení, individuálních oprav a dobitých baterek jsme si odváželi také velkou chuť do dalšího zdokonalování svých dovedností a pronikání do hloubky Tchaj-ťi.

Závěrem zbývá už jen poděkovat Radkovi za nasazení a trpělivost, se kterou se nám celý víkend věnoval, Veronice za skvělé jídlo a spoustu „neviditelné“ mravenčí práce okolo a všem, kdo přijeli, za pohodovou a přátelskou atmosféru, kterou o víkendu vytvořili.

[Ukázat prezentaci]

Uplynulý víkend na Talavanu patřil přátelskému setkání. Studenti Taiji Akademie přijeli do tradiční rodinné Tchaj-ťi školy spojit dopolední pomoc při zvelebování a úklidu zahrady s odpolední výukou Tchaj-ťi pod vedením Radka Koláře.

V pátek večer jsme si po příjezdu dali na hřišti pár sestav, společně si pochutnali na připraveném sushi a odpočinuli při promítání filmu. Mimochodem, kdo neviděl Samsáru, doporučuji :-)

Druhý den ráno sice počasí nevypadalo moc lákavě, v údolí byla mlha a na trávě trochu jinovatky, ale na rozcvičku jsme dorazili všichni. Chvíli jsme za Radkem postáli ve Wu-ťi, spolu zanavíjeli, pak hurá na vydatnou snídani a do práce. Vykouklo sluníčko a navzdory ranní zimě se udělal krásný den. Kluci (Ondra, Jirka a Vlasta) aplikovali principy Tchaj-ťi v praxi při řezání dřeva, holky dostaly do ruky hrábě, motyčky, vidle a kolečka a vyčistili, co se dalo − políčko, kam přijde na jaře zelenina pro talavanský stůl, okolí plotu, prostor mezi domem a tělocvičnou.

Na záhoncích jsme sváděly lítý boj s nepřítelem plevelem. S takovým hlubokým zakořeněním se člověk jen tak nesetká. Ale není se co divit, když plevel trénuje 24 hodin denně 7 dní v týdnu :-)) Takže inspirace pro naše cvičení − Wu-ťi není nikdy dost.

Pracovali jsme naplno, a tak jsme byli v jednu rádi, když se přiblížil čas oběda. Po práci nám chutnalo, i když na Talavanu zpravidla chutná vždycky všem.

Krátká polední siesta utekla rychle a odpoledne jsme začali se cvičením sestav. Hlavním tématem víkendu bylo zdokonalení techniky kroků a nakračování v sestavách. Radek vše ukazoval, vysvětloval, každého individuálně opravil. Po cvičení se část skupiny vydala na procházku a na houby, které nebyly.

Večer nás čekala kupa bramboráků a povídání o dalších plánech rozvoje Talavanu. Radek promítl i několik videí z letošního pobytu v Číně − cvičení s mistrem Zhu Tiancai v Chenjiagou, účast na mezinárodním festivalu v Jiao-zuo, ukázky ze soutěže a návštěvu kláštěra Shaolin.

Druhý den jsme byli rádi, že si můžeme přispat, protože se měnil čas. Nedělní ráno bylo navíc příjemnější než to předchozí a slibovalo další den plný slunce. Dopoledne jsme pokračovali v práci − kluci se znovu vrhli s pilou na dřevo a dámská část dostala na starost úklid dýní do sklepa a úpravu levandulových záhonků.

Po obědě (tentokrát v libanonském duchu − domácí falafel a tabouleh) jsme šli cvičit na hřiště. Radek nám ladil sestavy − podle pokročilosti 13 nebo 74 forem. Pomalu nastal čas odjezdu.

Myslím, že přátelské setkání se povedlo a všichni byli spokojeni. Výbuchy smíchu a klábosení, které se ozývalo po zahradě, svědčily o tom, že práce nemusí být jen nuda a námaha. A protože smích uzdravuje a Tchaj-ťi vám doplní a rozproudí čchi, pobyt byl dokonalými očistnými lázněmi v přírodě :-)).

Alena Koutecká

[Ukázat prezentaci]