Listopadový Tchaj-ťi seminář v Akademii
Na předposlední seminář Taiji Akademie v tomto roce jsem se docela těšila. Sobotní cvičení je pro mne příležitost zastavit se v koloběhu dní a celý den se věnovat jen sobě, svému Tchaj-ťi. Čerpám tu novou energii a chuť se posouvat dál. Asi nejvíc tomu pomáhá společnost podobně motivovaných lidí. Hlavním tématem byla kombinace pomalého cvičení zaměřeného na Čchi-kung a zlepšování techniky forem, vše pod vedením Petra Donáta.
Oba bloky, dopolední i odpolední, jsme začali navíjením v pomalém rytmu. Úvodní cvičení nás zahřálo a rozproudilo energii v těle. Soustředili jsme se na přesnost spirálovitého pohybu a plynulé, nepřerušované navíjení. Cesta k získání vnitřní síly vede právě přes opakované, přesné a neuspěchané cvičení v souladu s dechem. Stejným způsobem jsme cvičili i následující sestavu 13 forem.
Po úvodním tréninku jsme se rozdělili: ti, kteří uměli jen sestavu 13 forem, ji cvičili opakovaně 6krát za sebou, opět co nejpomaleji a s důrazem na přesnost provedení. Pokročilejší se věnovali sestavě 74 forem Lao-ťia ji-lu, hlavně správné technice vybraných forem.
O přestávce jsme si dali společně pu-erh, nebyl vůbec špatný.
Ke konci semináře nechal Petr prostor pro teorii. Krátce se vrátil k historii 13 forem, kterou sestavil Mistr Zhu Tiancai v roce 1999. Docela mě bavila jeho praktická ukázka rozdílů mezi Starou (Lao-ťia) a Novou (Sin-ťia) školou, stejně jako povídání o mládí Mistra Zhu Tiancai.
Mám pocit, že sobotní seminář Tchaj-ťi je ideální pro ty, kdo nemohou chodit na pravidelné kurzy, nebo jim uteče část výuky. Přemýšlím, co přináší mě. Mám ráda tu atmosféru klidu a pohody. Líbí se mi ten pocit zklidnění a uvolnění, když odjíždím domů. A vím, že jsem se zase posunula o malý kousek dopředu.
Alena Ptáčková
Radomír Čihák přišel poprvé do Taiji Akademie na podzim 2002. Žije mimo Prahu, Tchaj-ťi se učí na víkendových seminářích nebo pobytech, naposledy na Talavanu. Jinak cvičí sám – na zahradě, v přírodě u lesa i doma. 
„Radku, co sis odnesl ze sobotního seminaře?“
„Tentokrát jsme se soustředili na zpomalení a zpřesnění cvičení. Pro zvýšení množství energie v těle je třeba cvičit pomalu a precizně. Přitom se nezastavit a v každém navinutí se uvolnit.
I při pomalém cvičení sestavy se některé úseky, třeba údery a kopy, cvičí rychleji. Pomalé pasáže však ve cvičení staré školy Lao-ťia ji-lu převažují. Student by měl být postupně schopen zacvičit 1 sestavu 13 forem za 4 až 5 minut a 1 sestavu 74 forem za 25 až 30 minut. To je pro mě velká výzva, ke které se, věřím, postupně dostanu.
Pokud dokážete cvičit pomalu, můžete pak zacvičit sestavu i rychle. Správný tréninkový způsob je cvičit mnoho sestav pomalu a pak 1 jednu sestavu rychle. To se týká úplně každého, kdo to se cvičením Tchaj-ťi myslí opravdově.
Zase jsem si z 3. patra Vinohradské sokolovny domů odvezl plno námětů, oprav a návodů, jak správně a smysluplně doma cvičit.“
Přijďte se také zacvičit, něco se naučit a odpočinout si. Další, letos už poslední opakovací seminář proběhne 12. prosince 2015.
