Povinnosti Tygříků a Tygrů

 

  • Každou nepřítomnost předem omlouvat − při třech neomluvených hodinách může trenér rozhodnout o vyloučení z oddílu, bez nároku na vrácení kurzovného. Omluvení možno telefonicky na číslech 222 253 630 nebo 777 053 225.
  • Na hodinách Tchaj-ťi je student povinnen dbát pokynů trenéra a instruktorů.
  • Při opakovaném napomínání nebo nekázni je trenér oprávněn vyloučit studenta z tréninku. Při třech vyloučeních může trenér rozhodnout o vyloučení z oddílu bez nároku na vrácení kurzovného.
  • Každý student je povinnen být připraven pět minut před zahájením tréninku. Ukázněně vyčkává příchodu trenéra na lavičce před tělocvičnou.
  • Vstup do tělocvičny je možný pouze za přítomnosti trenéra nebo osoby jím pověřené. Trénink začíná společným nástupem a pozdravem trenéra.
  • Student pozdraví při každém vstupu do tělocvičny a odchodu z ní. Stejně tak student zdraví při každém oslovení trenéra.
  • Student je povinnen mít na tréninku vhodné oblečení a obuv − bílé triko bez potisku, sálové tenisky se světlou podrážkou.
  • Při nevhodném oblečení je trenér oprávněn žáka na hodinu vyloučit.

 

 

/napsal(a)
,

Stání v postojích

Dnes je pro studenta bojového umění velmi obtížné cvičit v takové míře, v jaké se cvičení věnovali adepti bojového umění v minulosti. Tradiční přístup znamenal totiž, že žák trénoval denně několik hodin. Přesto i dnes můžeme dosáhnout pokroku, budeme-li přiměřeně a správně trénovat.

 

Aby bylo možno dosáhnout bojových dovedností a pokroku ve cvičení Tchaj-ťi, bylo vyvinuto mnoho různých tréninkových metod, včetně základních cvičení jako je stání v postojích, trénování jednotlivých pozic, cvičení sestav, cvičení na rozvoj síly, cvičení se zbraněmi a přetlačování rukama na rozvoj citlivosti. Generace mistrů v minulosti vytrvale zkoumaly a rozebíraly různé pohyby a dovednosti.

Mezi nejzákladnější dovednosti patří statické cvičení stání v postojích.

Na cestě k dosažení vyšší úrovně bojového umění neexistují žádné zkratky. Osobní cíle každého žáka mají vliv na to, jak intenzivně se bude věnovat cvičení, ale aby mohl být úspěšný, musí obětovat skutečně mnoho času a úsilí. Staré čínské rčení praví, že žák musí být připraven „polykat hořkost“ (che ku).

Při statickém cvičení se klade důraz na nejvyšší možné uvolnění těla, při němž je možné vydržet v pozici. Delší cvičení rozvíjí vědomí vlastního těla, klid mysli a také účinně posiluje nohy. Když jsou nohy silné a mohou pevně nést váhu, horní část těla na ně může zasednout a díky tomu je pak trup uvolněnější a pružnější. Když jsou nohy slabé, zůstane horní část těla těžká a neuvolněná.

Tchaj-ťi čchüan vyžaduje lehkost a citlivost v horní části těla. Zároveň by spodní část těla měla pociťovat výraznou tíži a spojení se zemí. Tento pocit se často přirovnává k obrovskému stromu s hlubokými kořeny. Větve se hýbají a houpou ve větru, zatímco kmen je pevně ukotven svými kořeny.

 

Při stání v postojích se řídíme těmito principy

Hlavu držíme tak, jako by byla seshora „zavěšená“ nebo jsme na vršku hlavy měli položený nějaký předmět. Její poloha by měla být rovná, uvolněná a stabilní. Záda jsou vždy vzpřímená (možno trénovat u zdi nebo se dotýkat tyče za zády). Pozice rukou může být vždy v bok (ruce uvolněné, nesmím se o ně opírat!) nebo podle dané formy. Všechny postoje (kromě ma-pu) mají varianty na obě strany.

Čas, který tréninkem strávíme, by se měl postupně prodlužovat. Tak se můžeme z půl minuty při pravidelném tréninku dostat až na deset minut. Je běžné v prvních vteřinách pociťovat nepohodlí v různých částech těla − v této fázi je důležité vydržet. K dosažení nejlepších výsledků bychom měli stát v postoji nejméně dvě, ale ještě lépe tři minuty.

 

Základní postoje

Ma-pu (postoj jezdce na koni)

Šířka postoje 4 stopy. Váha uprostřed rovnoměrně na obou nohách na patách. Kolena od sebe, chodidla rovnoběžně celou plochou na zemi. Ze stehen nesmí spadnout položená tyč. Záda vzpřímená, ruce možno v pas, v pěst u boků nebo v kruhu před břichem.

Petra z webuKung-pu (postoj luku a šípu)

Šířka postoje 4 stopy. Váha rozložena 70 % na jedné noze. Koleno pokrčené, nad špičkou, špička „otevřená“, 30% váhy na druhé noze (koleno mírně pokrčené, uvolněná kyčel, špička směřuje rovně dopředu). Pánev podsazená, udržujeme „přisednutí“ – uvolněné kyčle, jako když sedím, záda vzpřímená, ramenní kloub v přímce s kyčlí, ruce v bok nebo v pozici formy „Odhrnutí oděvu“ (na straně, kde je váha, je ruka v oblouku nad kolenem, druhá je volně položená na břiše).

Prázdný krok

Délka postoje 1−2 stopy, váha 100 % na zadní noze. Kolena od sebe na 2 pěsti. Přední noha se špičkou lehce dotýká země. Ruce buď v bok nebo v krytu ve výšce úst malíkovou hranou dopředu, lokty od těla.

Odpočinkový postoj

Šířka a délka postoje 0,5−1 stopa, těžiště blíže přední noze, zadní noha na špičce, záda vzpřímená, ruce v bok.

Zlatý kohout

Stojná noha lehce pokrčená − přisednutí v kyčlích. Koleno druhé nohy vysoko zdvižené, špička uvolněná. Ruka u stojné nohy dlaní proti zemi před stehnem, druhá zdvižená nad hlavou dlaní otočenou ven, uvolněná v oblouku.

 

 

/napsal(a)
,

Čchi-kung Cesta energie − Lam Kam Chuen

 

Kniha představuje vstup do systému unikátního čínského cvičení Čan Čuang. Názvem „Stát jako strom“ jsou označovány způsoby Čchi-kung, jejichž podstatou je udržování navenek nehybné pozice. Klidná meditace ve stoje, nebo dalších pozicích, umožňuje koncentraci na sladění správného držení těla, relaxace a dechu. Korektní praxe může přinést výrazné kondiční, zdravotní i psychoterapeutické účinky. Pro cvičení není třeba velký prostor, ani další pomůcky.

Čan Čuang je také spojen se základy mnoha vnitřních bojových umění, včetně Tchaj-ťi čchüan. Staří mistři dobře rozuměli důležitosti ovládnutí základních postojů a kroků ještě předtím, než se cvičenec začne věnovat souborům pohybů, známým jako formy, či sestavy. Přestože princip této metody byl zřejmě znám již v dávné historii, stal se obecně známým zhruba v polovině 20. století, kdy ho v Pekingu představil v moderní podobě Mistr Wang Xiang Zhai. Jeho systém je dnes nazýván I-čchuan (styl záměru).

Pro svou jednoduchost a efektivitu je dnes Čan Čuang praktikován miliony lidí po celém světě jako samostatné zdravotní cvičení, ale i jako součást tréninku Tchaj-ťi čchüan i dalších bojových umění. Kniha hovoří velmi srozumitelným a praktickým jazykem jak pro ty, kteří už cvičení praktikují a hledají odpovědi na otázky, tak pro začátečníky. Je vybavena množstvím ilustrací a fotografií, obsahuje základní návody i tipy pro cvičení různých věkových a zájmových skupin. Zajímavá je i řada nápadů na propojení praxe s denním životem. Publikaci nelze než vřele doporučit.

Petr Donát

 

 

/napsal(a)

Navíjení hedvábného vlákna (Čchan-s´-kung)

 

Navíjení hedvábného vlákna (Čchan-s´-kung) je metoda, pomocí níž se kultivuje energie navíjení hedvábného vlákna, typická pro Čchen Tchaj-ťi-čchüan. Čchan-s´-kung by měla být přítomna v každém pohybu Čchen Tchaj-ťi-čchüan.

Když žák postupně poznává detailnější požadavky na správné provádění Čchen Tchaj-ťi-čchüan, snadno propadne pocitu frustrace. Pro méně zkušené studenty je zvlášť obtížné cvičit formu a přitom si uvědomovat jemnější detaily pohybů Čchan-s´-kung, jak správně rozložit váhu, jak poklesnout a uvolnit se, jak otáčet tan-tchien (dantian). Aby tohle bylo možné překonat, cvičí se dovednosti, spojené s energií navíjení hedvábného vlákna, neustálým opakováním menších úseků pohybu. To umožní lépe se soustředit na všechna pravidla.

 

Podstatou navíjení hedvábného vlákna je nepřerušované, jemné a plynulé opakování jednoho pohybu, které musí být zároveň přirozené a uvolněné.

 

Cvičení navíjení hedvábného vlákna spočívají v nepřerušovaném, jemném a plynulém opakování jednoho pohybu. Aby bylo navíjení hedvábného vlákna účinné, musí se cvičit přirozeně a uvolněně. Vědomí se musí soustředit na pohyb ruky a přirozeně ho sladit s pohybem těla, aby byly zcela zkoordinované. Ve shodě čchi energies principem „jedna část je v pohybu, nic nezůstává nehybné“ spolu ruce i nohy harmonicky spolupracují, zatímco trup se bez přestání volně otáčí. Pak může čchi (qi) volně proudit, protože všechny překážky jejímu toku jsou odstraněny. Při procvičování navíjení hedvábného vlákna řídí veškeré dění mysl, vede sílu do každého kloubu ve správném pořadí.

Každý kruh rukou se skládá ze dvou fází − šun-čchan (shun-chan) a ni-čchan (ni-chan). Při ni-čchan zažíváme pocit, jako by energie byla vedena až do extrému. Při šun-čchan se vrací zpět do tan-tchienu. Pojmy šun-čchan a ni-čchan se netýkají jen pohybů rukou, ale i otáčení hrudi a břicha. Bez tohoto otáčení se krouživé pohyby končetin nemohou projevit. Otevírání hrudi a břicha je ni-čchan, pohyby zavírání jsou šun-čchan. Chceme-li dosáhnout skutečných zisků z navíjení hedvábného vlákna, je potřeba tyto pocity bez použití síly rozvíjet. Soustředit se na spirálovité pohyby paží víc než na koordinaci celého těla by znamenalo připravit se o podstatu navíjení.

V souvislosti s bojovým uměním navíjení hedvábného vlákna pomáhá přesně si uvědomovat těžiště a udržet ho v rovnováze. Na zachování rovnováhy těžiště by se mělo zvláště dbát, když se energie mění z šun-čchan na ni-čchan. Většina lidí reaguje na zatlačení tak, že ztuhne a ztratí spojení mezi tělem a těžištěm. Čchi se zablokuje a rovnováha naruší, protože těžiště není tam, kde má být. Dobrá rovnováha odráží přítomnost energie navíjení hedvábného vlákna v těle. Je také základním předpokladem pro získání bojových schopností. Když student ovládne svou rovnováhu, může těžit ze slabin soupeřova postoje − nebo dokonce sám jeho postoj narušit − a přitom udržet své těžiště v rovnováze.

 

Navíjení hedvábného vlákna pomáhá přesně si uvědomovat těžiště a držet ho v rovnováze.

 

olympicspreviewsday7flni_wsv23glProcvičování navíjení hedvábného vlákna umožňuje studentovi uvědomit si jedinečný otáčivý způsob pohybu v Čchen Tchaj-ťi-čchüan. Celé tělo se tu otáčí, vytváří spirály. Feng C‘-čchiang (Feng Ziqiang) přirovnává horní část těla ke smyčce, zatímco nohy jsou jako šrouby, zavrtávající se do země. Když se v celém těle rozvine energie navíjení hedvábného vlákna, student dokáže změnit dráhu přicházející síly na kruhovitou. Tak může být síla, působící na tělo při přetlačování rukama i ve skutečném boji, jemně neutralizována.

Hlavním cílem žáka je sjednotit tělo do funkčního celku. Podle Čchen Siao-wanga (Chen Xiaowanga) může nedostatečný trénink navíjení hedvábného vlákna omezit tělesný potenciál při jakémkoliv pohybu na polovinu. Aby mohla veškerá energie těla vyjít ven při fa-ťing, musí být do pohybu zapojené celé tělo. Opakované procvičování jednoho pohybu nám pomůže pochopit, jak kroužení pasu uvede do spirálovitého pohybu rameno, loket a zápěstí, stejně jako kyčle, kolena a kotníky.

 

 

/napsal(a)
,

O Martině Slabé


Martina (*1991) cvičila v Taiji Akademii od roku 2004, kdy začínala v oddíle Tygrů. Svým učitelům (Radku Kolářovi, Petru Donátovi, Jitce Rychnovské) vděčí za to, co se naučila o Tchaj-ťi, i za většinu toho, co se dozvěděla o kultuře a myšlení Číny.

Každé léto pravidelně jezdila na letní kung-fu soustředění. Absolvovala několik výukových seminářů s Mistrem Zhu Tiancai a jeho synem Zhu Xiangqian v Praze. V roce 2009 se zúčastnila měsíčního studijního pobytu v Číně.

Kromě tradičních sestav Lao-ťia ji-lu (74 forem) a Lao-ťia erh-lu (Dělové pěsti) cvičí ráda i se zbraněmi (meč, šavle, kopí a vějíř). Pravidelně se úspěšně účastní soutěží v České republice i zahraničí.

 

Co o sobě říká Martina:
„Mým prvním sportem, jako asi u spousty holčiček, bylo tancování. Nejprve jsem tancovala ve školce, později jsem se doslova protancovala do soutěžního týmu. Jezdila jsem po soutěžích a vše okolo tancování si užívala. Poté však přišly problémy a má cesta se s tancováním rozešla. Sestra tou dobou cvičila Tchaj-ťi, tak jsem se rozhodla to také zkusit. Je s podivem, jak mě Tchaj-ťi chytlo. I když cesta k úspěchu byla od tohoto okamžiku ještě dlouhá. Já jen mohu děkovat lidem, kteří mě tak nahoru dostali, svým trenérům, rodičům a přátelům za fyzickou i morální podporu!“

„Mezi mé jiné zájmy patří přátelé, malování, četba a samozřejmě i doplňkové sporty, jako je běh, posilování, plavání…“

 

Úspěchy v soutěžích

3. Evropský mezinárodní festival v ČR
1. místo – Taijiquan (Chen taiji)
1. místo – Taijijian (taiji meč)

12. Chan wu championship − Hungary
1. místo – Taijiquan (Chen taiji)
1. místo – Taijijian (taiji meč)
1. místo – Taiji other weapon – vějíř

Mistrovství světa
3. místo – Taijiquan (taiji pěst) – 2012, Čína, Huangshan
6. místo – Taijijian (taiji meč) – 2012, Čína, Huangshan

Mistrovství Evropy
1. místo – Taijiquan (taiji pěst) –  Rumunsko, Bukurešť (2013)
3. místo – Taijijian (taiji meč) –  Rumunsko, Bukurešť (2013)
1. místo  – Taijijian (taiji meč) – Estonsko, Tallin (2011), Bulharsko, Stará Zagora (2015)
2. místo  – Taijiquan (taiji pěst) – Estonsko, Tallin (2011), Bulharsko, Stará Zagora (2015)

Otevřené Mistrovství Evropy v taiji – Francie, Paříž (2012)
1. místo – Taiji Jian (meč tradiční) – muži a ženy dohromady
1. místo – Taiji Quan dělové pěsti – muži a ženy dohromady
1. místo – Taiji vějíř – ženy
2. místo – Taiji Quan – sestava beze zbraně – muži a ženy dohromady
2. místo – Taiji šavle – muži a ženy dohromady
2. místo – Taiji Jian (meč – 42 forem) – ženy

Poland Open
1. místo – Taijiquan (taiji pěst) – Polsko, Varšava (2007, 2010)
1. místo – Taijijian (taiji meč) – Polsko, Varšava (2007, 2010)

Mistrovství České republiky
1. místo – Taijiquan (taiji pěst) – 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015
1. místo – Taijijian (taiji meč) – 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015

2. Evropský mezinárodní festival v ČR
1. místo – Taijiquan (Chen taiji)
1. místo – Taijijian (taiji meč)

Czech Open
1. místo – Taijiquan (taiji pěst) – 2006, 2007, 2009, 2010, 2011, 2012
1. místo – Taijijian (taiji meč) – 2007, 2009, 2010, 2011, 2012

Český Pohár
1. místo – Taijiquan (taiji pěst) – 2013
1. místo – Taijijian (taiji meč) – 2013

 

/napsal(a)