Navíjení hedvábného vlákna (Čchan-s´-kung)

 

Navíjení hedvábného vlákna (Čchan-s´-kung) je metoda, pomocí níž se kultivuje energie navíjení hedvábného vlákna, typická pro Čchen Tchaj-ťi-čchüan. Čchan-s´-kung by měla být přítomna v každém pohybu Čchen Tchaj-ťi-čchüan.

Když žák postupně poznává detailnější požadavky na správné provádění Čchen Tchaj-ťi-čchüan, snadno propadne pocitu frustrace. Pro méně zkušené studenty je zvlášť obtížné cvičit formu a přitom si uvědomovat jemnější detaily pohybů Čchan-s´-kung, jak správně rozložit váhu, jak poklesnout a uvolnit se, jak otáčet tan-tchien (dantian). Aby tohle bylo možné překonat, cvičí se dovednosti, spojené s energií navíjení hedvábného vlákna, neustálým opakováním menších úseků pohybu. To umožní lépe se soustředit na všechna pravidla.

 

Podstatou navíjení hedvábného vlákna je nepřerušované, jemné a plynulé opakování jednoho pohybu, které musí být zároveň přirozené a uvolněné.

 

Cvičení navíjení hedvábného vlákna spočívají v nepřerušovaném, jemném a plynulém opakování jednoho pohybu. Aby bylo navíjení hedvábného vlákna účinné, musí se cvičit přirozeně a uvolněně. Vědomí se musí soustředit na pohyb ruky a přirozeně ho sladit s pohybem těla, aby byly zcela zkoordinované. Ve shodě s principem „jedna část je v pohybu, nic nezůstává nehybné“ spolu ruce i nohy harmonicky spolupracují, zatímco trup se bez přestání volně otáčí. Pak může čchi (qi) volně proudit, protože všechny překážky jejímu toku jsou odstraněny. Při procvičování navíjení hedvábného vlákna řídí veškeré dění mysl, vede sílu do každého kloubu ve správném pořadí.

Každý kruh rukou se skládá ze dvou fází − šun-čchan (shun-chan) a ni-čchan (ni-chan). Při ni-čchan zažíváme pocit, jako by energie byla vedena až do extrému. Při šun-čchan se vrací zpět do tan-tchienu. Pojmy šun-čchan a ni-čchan se netýkají jen pohybů rukou, ale i otáčení hrudi a břicha. Bez tohoto otáčení se krouživé pohyby končetin nemohou projevit. Otevírání hrudi a břicha je ni-čchan, pohyby zavírání jsou šun-čchan. Chceme-li dosáhnout skutečných zisků z navíjení hedvábného vlákna, je potřeba tyto pocity bez použití síly rozvíjet. Soustředit se na spirálovité pohyby paží víc než na koordinaci celého těla by znamenalo připravit se o podstatu navíjení.

V souvislosti s bojovým uměním navíjení hedvábného vlákna pomáhá přesně si uvědomovat těžiště a udržet ho v rovnováze. Na zachování rovnováhy těžiště by se mělo zvláště dbát, když se energie mění z šun-čchan na ni-čchan. Většina lidí reaguje na zatlačení tak, že ztuhne a ztratí spojení mezi tělem a těžištěm. Čchi se zablokuje a rovnováha naruší, protože těžiště není tam, kde má být. Dobrá rovnováha odráží přítomnost energie navíjení hedvábného vlákna v těle. Je také základním předpokladem pro získání bojových schopností. Když student ovládne svou rovnováhu, může těžit ze slabin soupeřova postoje − nebo dokonce sám jeho postoj narušit − a přitom udržet své těžiště v rovnováze.

 

Navíjení hedvábného vlákna pomáhá přesně si uvědomovat těžiště a držet ho v rovnováze.

 

Procvičování navíjení hedvábného vlákna umožňuje studentovi uvědomit si jedinečný otáčivý způsob pohybu v Čchen Tchaj-ťi-čchüan. Celé tělo se tu otáčí, vytváří spirály. Feng C‘-čchiang (Feng Ziqiang) přirovnává horní část těla ke smyčce, zatímco nohy jsou jako šrouby, zavrtávající se do země. Když se v celém těle rozvine energie navíjení hedvábného vlákna, student dokáže změnit dráhu přicházející síly na kruhovitou. Tak může být síla, působící na tělo při přetlačování rukama i ve skutečném boji, jemně neutralizována.

Hlavním cílem žáka je sjednotit tělo do funkčního celku. Podle Čchen Siao-wanga (Chen Xiaowanga) může nedostatečný trénink navíjení hedvábného vlákna omezit tělesný potenciál při jakémkoliv pohybu na polovinu. Aby mohla veškerá energie těla vyjít ven při fa-ťing, musí být do pohybu zapojené celé tělo. Opakované procvičování jednoho pohybu nám pomůže pochopit, jak kroužení pasu uvede do spirálovitého pohybu rameno, loket a zápěstí, stejně jako kyčle, kolena a kotníky.