,

Přivítání Mistra Zhu v Taiji Akademii

Je nám velkou ctí, že jsme v pátek 25. května mohli přivítat v Taiji Akademii Mistra Zhu Tiancai. Mistr Zhu Tiancai je jedním ze 13 velmistrů Tchaj-ťi čchüan na světě, pokračovatel 19. generace rodiny Čchen. Taiji Akademii navštívil letos již po desáté. Má k ní vřelý vztah. Radek Kolář, zakladatel a lektor Taiji Akademie,  je jeho osobní žák a přítel. Na slavnostní večer přišlo na 200 lidí. Mistr Zhu měl evidentní radost!

 

Návštěva Mistra Zhu Tiancai je pro nás velkým svátkem a radostnou událostí. Cvičím v Taiji Akademii už tři roky, takže jsem mohla zažít i jeho návštěvu v roce 2016. Od té doby se prakticky nezměnil. Je stále stejně vitální, veselý a úplně spontánní. Díky jeho návštěvě si vždycky uvědomím kořeny Tchaj-ťi. To, že toto cvičení spolu s filozofií, která se k němu pojí, sahá až do daleké minulosti. Předává se z generace na generaci a umožňuje lidem rozvíjet se po stránce tělesné, duševní i duchovní.

Slavnostní večer měl tři části. V první části jsme Mistrovi vzdali hold přehlídkou ukázek Tchaj-ťi. Představili se žáci a instruktoři dětských oddílů Taiji Akademie, poté i studenti a instruktoři kurzů Tchaj-ťi pro dospělé. Závěrem zacvičili i Mistrův syn Zhu Xiang Hua a Radek Kolář. 

Potom už začal povídat Mistr Zhu. Jeho povídání bylo spontánní, plné energie a nadšení, jako Mistr sám. Dostali jsme spoustu nové inspirace pro své cvičení a dost se nasmáli. 

Do třiceti let je cílem Tchaj-ťi trénink síly a využití výbušné energie, po třicítce hlavně aktivizace a kultivace člověka.

Velmi zajímavé pro mě bylo povídání o dvou způsobech pojetí Tchaj-ťi. Mistr Zhu nejdřív hovořil o „technickém kung-fu“, které je vhodné především pro děti a mladé lidi. Toto pojetí se zaměřuje hlavně na trénink síly a využití výbušné energie. Když člověk překročí věkovou hranici 30 let, začíná více zohledňovat zdravotní složku Tchaj-ťi. Tomuto umění se říká „Tchaj-ťi kultivující život“. Jeho cílem je aktivizace a kultivace člověka. Nezáleží tolik na délce cvičení, důležité je cvičit pravidelně každý den a vytrvat.

4 zásady cvičení Tchaj-ťi: Klidná mysl, uvolněné tělo, vytrvalost a pokud možno vnitřní radost.

Dále Mistr mluvil o tom, co bychom měli mít při cvičení Tchaj-ťi stále na paměti. Kladl důraz na to, abychom se hned od počátku snažili zklidnit svou mysl a uvolnit strnulost a napětí v těle.

Kruhovým pohybem a měkkostí docílíme pevnosti a síly.

Zastavil se také u navíjení hedvábného vlákna, metody, která nám pomáhá naučit se krouživý pohyb v Tchaj-ťi a porozumět mu. Sestavou Navíjení hedvábného vlákna začínáme studium Tchaj-ťi a její princip se pak snažíme vnést i do dalších sestav.

Cvičit Tchaj-ťi znamená cvičit Čchi – dech.

Mistr Zhu velmi zdůrazňoval to, abychom během našeho cvičení měli stále na paměti náš dech.  Zpočátku je třeba se na něj plně soustředit, později se pro nás propojení pohybu a dechu stane samozřejmostí. Dech i pohyb vycházejí z oblasti podbřišku. Tato oblast se nazývá Tan-tchien, někdy také Rumělkové pole.

Čím víc kung-fu cvičíte, tím víc ho chcete cvičit.

Řeč byla i o srovnání Staré a Nové školy Čchen Tchaj-ťi čchüan. Mistr zdůrazňoval, že důležité je cvičit pomalu a uvolněně – tak, aby byl pohyb v souladu s dechem. Nabádal nás, že chceme-li se zlepšovat v našem studiu sestav Staré školy, měli bychom cvičit každý den, večer 1,5 hodiny, 4 sestavy 74 forem.

 

Povídání prokládal Mistr Zhu Tiancai ukázkami cvičení Staré i Nové školy. Celý večer doprovázela jemná tradiční čínská hudba Jana Chmelarčíka. Závěrem byl prostor pro dotazy a úplně na konec pro nás ještě Mistr zacvičil. Bylo úžasné vidět, jak si Tchaj-ťi užívá, jak jím žije..

Krásný večer, nevšední zážitek.

Celý tento týden probíhají výukové semináře. Už se moc těším na „ten svůj“, nedělní celodenní seminář 74 forem Lao-ťia ji-lu :-)

Možná se tam potkáme :-)

 

Heda Bosáková
(studentka Taiji Akademie)

VÝUKOVÉ SEMINÁŘE S MISTREM ZHU

 

/napsal(a)
, ,

Mistr Zhu Tiancai, cesta k mistrovství Tchaj-ťi – dětství

Před více než půldruhým stoletím ohromoval Yang Lu Chan [Jang Lu Čchan] (1799–1872) bojovníky své doby uměním Tchaj-ťi čchüan, kterým porážel všechny své soupeře. Začalo se mu říkat „Yang Neporazitelný“. Byl prvním člověkem nepocházejícím z rodu Chen [Čchen], který se tomuto umění naučil od pokračovatele 14. generace, Chen Chang Xinga [Čchen Čchang Singa] (1771–1853).

Když Yang odešel z vesnice Chenjiagou [Čchen-ťia-kou], poprvé tím do okolního světa vynesl umění Tchaj-ťi čchüan. Jeho následovníci a žáci pak toto umění šířili dál a zakládali nové a nové školy Tchaj-ťi. Nicméně v Chenjiagou mistři z rodu Chen udržovali tradici bojového Tchaj-ťi a své umění předávali z generace na generaci, až k současným pokračovatelům 19. generace, k nimž patří i Zhu Tiancai [Ču Tchien-cchaj].

Začátky pod vedením Chen Zhao Pi

Zhutiencai-zamlada01Zhu Tiancai se narodil 25. července 1944 v Xianu [Sienu] v provincii Shanxi [Šan-si]. V šesti letech se spolu s matkou, původem z rodu Chen, vrátil za otcem do vesnice Chenjiagou. Jeho matka, stejně jako její synovci Chen Xiao Wang [Čchen Siao Wang] a Chen Zheng Lei [Čchen Čeng Lej], pocházela ze slavného rodu Chen Chang Xingů.

Dědeček Chen Xiao Wanga byl proslulý pokračovatel 17. generace Chen Fa-Ke [Čchen Fa-kche] (1887–1957) a strýc Chen Zheng Leie byl nesmírně uctívaný velmistr 18. generace Chen Zhao Pi [Čchen Čao Pchi] (1893–1972), který vychoval současné mistry 19. generace, včetně „čtyř Buddhových bojovníků“ (Si Da Jin [S‘ Ta Ťin]).

Jelikož jim všem proudila v žilách modrá krev Tchaj-ťi, bylo přirozené, že výuka Tchaj-ťi byla součástí jejich života už od raného mládí. Organizovaná výuka začala v roce 1958, kdy se Chen Zhao Pi vrátil do vesnice a chopil se úkolu vychovat novou skupinu mistrů Tchaj-ťi pro další generaci.

Kromě Zhu Tiancaie, Chen Xiao Wanga, Chen Zheng Leie a Wang Xiana [Wang Siena] k nim patřili i Chang Guan Cai [Čchang Kuan Cchaj], Chen Xia Sung [Čchen Sia Sung], Chen Chun Lei [Čchen Čchun Lej] a další. Ke skupině se, kdykoliv se ocitl v Chenjiagou, přidával i Chen Qing Zhou [Čchen Čching Čou], který žil v sousední vesnici.

 

Náš život se točil kolem Tchaj-ťi. Hodně jsme cvičili, Mistr nás učil stále nové věci a po večerech nám vyprávěl jeden motivující příběh za druhým.

 

CenZhaoPi-01V těchto báječných letech se život točil jen kolem Tchaj-ťi. O víkendech a denně hned po škole se scházeli v mistrově domě, kde cvičili či jinak trávili čas. Bydleli v sousedních domech v jižní části vesnice. Matky řadu domácích prací prováděly společně, a tak si při tomto stylu života byly zvlášť blízké.

Kolem sedmé všichni zasedali k večeři. Tou byl většinou velký hrnec kukuřice nebo brambor a čínského chleba (mantou). Jemnější mouku používali jen o žních, zhruba tři měsíce v roce, ale ani tehdy ne samotnou, ale smíchanou s něčím dalším. Jídlo vždy proběhlo rychle a poté se opět vrátili do mistrova domu.

Mistr je učil stále nové věci a dohlížel na jejich vývoj. Cvičili čím dál víc, zůstávali dlouho do noci, doslova ponocovali. Když přišla návštěva, mistr vyprávěl jeden úchvatný a inspirativní příběh o Tchaj-ťi za druhým. Pokud tedy nebyli ve škole, nebo doma nespali a nejedli, cvičili Tchaj-ťi v mistrově domě.

Občas se stalo, že když v noci skončili cvičení a vraceli se domů, zaslechli z nedaleké vesnice zvuky z venkovního kina. To se nechali zlákat. Ale přišli vždycky tak pozdě, že stihli jen úplný závěr filmu. To byla jejich jediná zábava a rozptýlení.

Příbuzností vázáni k dědictví Tchaj-ťi a inspirováni svým mistrem cvičili, cvičili a cvičili. Naučili se kompletní škálu sestav Tchaj-ťi beze zbraně i se zbraněmi, základní první sestavu staré školy, druhou sestavu staré školy (známou též jako dělové pěsti), sestavy s jedním a se dvěma meči, s jedním a dvěma meči s širokou čepelí (se šavlí), s kopím. Mistr je navíc učil cvičení ve dvojicích, bojové aplikace Tchaj-ťi a teorii. A tak jim nakonec předal tradici Tchaj-ťi jako bojového umění, tak jak byla dříve předána i jemu, a tím uchoval umění Tchaj-ťi čchüan v Chenjiagou.

 

Ve druhém díle si přečtete o cvičení v období kulturní revoluce v Číně a také o druhém Mistrově učiteli Chen Zhao Kui. 

 

/napsal(a)
,

Mistr Zhu Tiancai, cesta k mistrovství Tchaj-ťi – kulturní revoluce

Úvodní díl článku nás seznámil s tím, jak Mistr Zhu Tiancai [Ču Tchien-cchaj] studoval se svým prvním učitelem Chen Zhao Pi [Čchen Čao Pchi] od roku 1958 do propuknutí kulturní revoluce. 

Byly to dny plné Tchaj-ťi, neustálého cvičení, studia nových dovedností, poslouchání zajímavých příběhů o mistrech předchozích generací. 

Jak se změnil život a studium bojového umění s příchodem kulturní revoluce v roce 1966?

Kulturní revoluce, Bruce Lee

Šťastné dny trénování a růstu byly náhle přerušeny v roce 1966. Jakkoliv bylo Chenjiagou [Čchen-ťia-kou] vzdáleným a politicky i ekonomicky bezvýznamným místem, přece jen neuniklo trýznivým útokům Rudých Gard. Mistr Chen Zhao Pi, nejváženější a vysoce respektovaná osoba v komunitě, byl pranýřován a vystaven ponížení a pokořování.

Vesnický chrám, jediná významná budova v Chenjiagou, byl srovnán se zemí. V nastalém chaosu a zmaru bylo umění Tchaj-ťi čchüan odsouzeno a označeno za dekadentní cvičení minulosti. Takto Tchaj-ťi vlastně přestalo existovat v místě svého vzniku. Vesnice ztratila svou duši.

 

Bojové schopnosti a charisma Bruce Lee byly jedním z hlavních důvodů, proč čínská vláda vzala cvičení wushu na milost.

 

ChenZhaoPi-02Jakoby z ničeho nic se v roce 1972 začala psát nová éra wushu [wu-šu] v Číně. Vzplála neobvykle silná vlna zájmu o čínská bojová umění a začalo hledání starých čínských mistrů.

Jedním z hlavních důvodů byl Bruce Lee. Jeho bojové schopnosti, podpořené silným charisma, tvořily mocnou směs. Přenesl téma hrdinského čínského kungfu boje na novou úroveň „skutečných“ soubojů. Čínská vláda nakonec podlehla tlaku a dala podnět k organizovanému cvičení wushu na všech úrovních.

Mistru Chen Zhao Pi bylo dovoleno trénovat skupinu studentů z Chenjiagou pro nadcházející září 1972, kdy se za asistence mistra Zhu Tiancaie měla konat přehlídka wu-šu. Vybrána byla provincie Henan, Deng Feng [Che-nan, Teng Feng] – místo, kde se nachází klášter Shaolin [Šao-lin].

Mistrovi studenti byli oceněni řádem zásluh za vynikající výkon, v té době naprosto ojedinělý a bezkonkurenční. Mistr Chen Zhao Pi byl šťastný, že se opět může plně věnovat Tchaj-ťi. Jeho štěstí ale bohužel trvalo jen krátce, neboť zemřel v prosinci téhož roku. Dožil se svého snu, dosáhl cíle se skupinou studentů, kterou vychoval a věděl, že splnil svou službu k zachování tohoto umění.

Chen Zhao Kui … a další mistři stylu Chen

Chen Zhao Kui [Čchen Čao Kchuej], druhý syn a pokračovatel proslulé 17. generace Chen Fa-Keho [Čchen Fa-Kcheho], se navrátil do Chenjiagou, aby zde dále prohluboval svou znalost Tchaj-ťi. Chen Fa-Ke opustil vesnici v roce 1928, aby odešel učit Tchaj-ťi do Pekingu. Vydal se ve stopách Chen Zhao Pi, který byl ve skutečnosti vůbec prvním mistrem stylu Chen, který opustil Chenjiagou a začal učit mimo vesnici.

A byl to právě Chen Zhao Pi, kdo požádal Chen Fa-Keho, aby převzal jeho místo v Pekingu, když odešel do Nanjingu [Nan-ťing] na pozici komunálního mistra Tchaj-ťi. V pozdějších letech Chen Fa-Ke změnil některé pohyby a také jiné přidal. Tyto inovace udělaly cvičení živější, působivější, a také zvýšily jeho účinnost.

 

Chen Zhao Kui ráno vyučoval žáky v otevřené třídě, po večerech dával soukromé lekce vybraným studentům, k nimž Zhu Tiancai patřil.

 

ChenZhaoKui-01Chen Zhao Kui vyučoval to, co se naučil od svého otce v Chenjiagou. Každé ráno vyučoval žáky v otevřené třídě a po večerech, vždy od šesti do sedmi, dával soukromé lekce skupině chlapců. V této speciální skupině byli Zhu Tiancai, Chen Xiao Wang, Chen Zheng Lei a Wang Xi An. Rozdíl mezi novu sestavou, kterou vytvořil Chen Zhao Kui, od staré sestavy, je známý jako nová škola.

Jako doplnění této sestavy přidal Chen Zhao Kui také část bohatství z technik qin-na [čchin-na], jimiž byl pověstný, a také další dovednosti, včetně „tlačících rukou“. Zhu Tiancai si dobře vzpomíná, jak často měl oteklé klouby ze cvičení qin na se svými spolužáky. Jednou při vysvětlování energie tlačících rukou Chen Zhao Kui vyprávěl, že jeho kungfu bratr Feng Zhi Qiang [Feng Č‘ Čchiang] dokázal úderem dlaně srazit deset lidí.

Tchaj-ťi, bojové umění

Zpočátku byl Mistr Zhu Tiancai vždy trochu na rozpacích, když se ho lidé ptali, zda lze s Tchaj-ťi stále účinně bojovat tak, jak tomu bylo v minulosti. Nevěděl, že se Tchaj-ťi v okolním světě transformovalo do různých stylů a nastoupilo cestu zdravotního cvičení. Pro něj bylo Tchaj-ťi vždy především uceleným systémem boje. Věnoval se mu s jediným cílem – získat bojové dovednosti. V dřívějších dobách bylo umění Tchaj-ťi pro vesničany nutností, potřebovali ho ke své vlastní obraně proti záškodníkům a banditům, ale také k boji, když se dali do služeb vojska.

Tradice Tchaj-ťi coby bojového umění se v Chenjiagou do dnešních dní nezměnila. Je tedy přirozené, že se každá další generace od dob Chen Wang Tinga [Čchen Wang Tching] chlubí svými mistry, posly umění Tchaj-ťi čchüan a jejich neuvěřitelnými schopnostmi.

V závěrečném díle seriálu se seznámíte s učitelskou dráhou Mistra Zhu Tiancai, která daleko překračuje hranice Číny.

 

/napsal(a)
, ,

Mistr Zhu Tiancai, cesta k mistrovství Tchaj-ťi − učitelství

Závěrečný díl o životě Mistra Zhu Tiancai [Ču Tchien-cchaj], jednoho z nejvýznamnějších žijících představitelů Chen taijiquan  [Čchen Tchaj-ťi čchüan], nám představí tohoto člověka jako učitele. Jeho pole působnosti daleko přesahuje hranice Číny. Kromě založení vlastní školy ve vesnici Chenjiagou [Čchen-ťia-kou], kde vyrůstal, vyučuje Tchaj-ťi také na dalších místech v Asii, v Evropě i ve Spojených státech.  

Mistr jako učitel

Zhu03Učitelskou dráhu začal Mistr Zhu Tiancai v roce 1966. Třináct let působil jako učitel v místní škole v Chenjiagou. Ve volném čase pak trénoval studenty Tchaj-ťi. V roce 1978 byl jmenován prvním národním trenérem na Chengdu Sport University (sportovní univerzita v Chengdu [Čcheng-tu]) v provincii Sichuan [S‘-čchuan], o rok později se stal členem sportovní komise hrabství Wenxian [Wen-sien].

Mistr Zhu Tiancai se považuje za neúnavného šiřitele Tchaj-ťi po světě. V 80. letech, kdy došlo k uvolnění politické situace v Číně a v souvislosti s tím i k obrodě umění Tchaj-ťi, byl vyslán jako zástupce Číny do Singapuru. Zde zůstal 7 měsíců, získal 400 studentů a jeho umění Tchaj-ťi se stalo doslova senzací.

Od roku 1984 do roku 1991 navštívil osmkrát Japonsko a v roce 1993 byl pozván do Korei. Od roku 1994 se vydává z Asie do světa a pravidelně navštěvuje Spojené státy a Evropu (měli jsme tu čest uvítat ho opakovaně i v Taiji Akademii v Praze).

Zhu Tiancai v Evropě

ZhuvAka04V roce 1999 na pozvání České společnosti Taiji (prezidentka paní Zhai Hua a sekretář Radek Kolář) přijel Mistr Zhu Tiancai poprvé do České republiky. Strávil zde 3 měsíce. Během nich měli zájemci o studium Tchaj-ťi možnost účastnit se kurzů, ve kterých vyučoval sestavu Lao-ťia ji-lu (74 forem).

Pro zajímavost, cvičilo se tehdy převážně venku, protože Taiji Akademie ještě nebyla na světě. A Radek Kolář, budoucí zakladatel a hlavní trenér Akademie, se stal Mistrovým osobním žákem.

V roce 2001 navštívil Mistr Zhu Tiancai Berlín. Ve stejném roce založil Radek Kolář Taiji Akademii v Praze. Mistr Zhu se stal odborným garantem výuky a v Taiji Akademii pořádá pravidelné semináře. V průběhu let navštívil Taiji Akademii devětkrát a jeho výukových seminářů se účastnilo více než tisíc studentů.

Chenjiagou Tiancai Institute

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

V roce 2010 otevřel Mistr Zhu Tiancai novou školu v Chenjiagou, kde můžete studovat Tchaj-ťi jako v internátní škole. V jižní části vesnice v bývalém domě svého dědečka Chen Guanglu vyučuje jeho nejmladší syn Zhu Xiang Hua [Ču Siang Chua].

Pro milovníky a studenty Tchaj-ťi z celého světa je dnes k dispozici celodenní studium, včetně ubytování a stravy. Nečeká je sice pohodlí luxusního hotelu, zato mohou ale pobývat v autentickém prostředí místa, odkud Tchaj-ťi pochází. Jednoduchá a neopakovatelná atmosféra jim pomůže procítit a najít skutečnou hloubku tohoto umění.

Umění Tchaj-ťi a ocenění

Mistr Zhu Tiancai zdědil tajemství umění Tchaj-ťi po svých předcích, více než 60 let soustavně a systematicky pracuje na jeho zdokonalování. Zasvětil mu prakticky celý svůj život. Tchaj-ťi čchüan považuje za umění, jehož součástí jsou lékařství, mechanika, přírodní vědy, estetika i filozofie. Je to systém, který učí pečovat o tělo, je formou sebeobrany, sebekultivace a zábavou pro ducha. Není to jen umění boje, ale i kulturní umění pocházející z dávné tradice.

Díky své píli a schopnostem obdržel Mistr Zhu Tiancai v průběhu života řadu titulů. Od roku 1996 je např. jedním ze 13 velmistrů Tchaj-ťi čchüan na světě. Je označován také za jednoho ze čtyř Buddhových bojovníků, nejvýznamnějších představitelů Čchen Tchaj-ťi čchüan 19. generace.

Alena Koutecká

Mistr Zhu Tiancai, cesta k mistrovství Tchaj-ťi − dětství
Mistr Zhu Tiancai, cesta k mistrovství Tchaj-ťi – Chen Zhao Kui

 

 

/napsal(a)