Rychle, moc rychle to uteklo.. Taiji Akademie letos znovu po 5 letech pořádala letní pobyt u Jaderského moře. Druhou polovinu června si zpestřilo 15 studentů Taichi ( Tchaj-ťi). Někdo chtěl opravdu intenzivně cvičit, jiní se těšili na aktivní dovolenou s rodinou, další chtěli mimo jiné poznat pobřeží a užít si koupání v moři… Všechny účastníky ale spojoval jeden cíl: odpočinout si a zlepšit své umění Taichi ( Tchaj-ťi).
Savudrija, kde jsme bydleli, má svůj neopakovatelný půvab. Průzračně čisté moře, oblázkové pláže, louky, pole, olivovníky a piniové hájky… Možnost osamoceného koupání na malých plážích, ranní meditace za zvuku šumění vln, večerní vycházky po promenádě… Ale pokud chcete, tak i bazén s filtrovanou mořskou vodou, půjčovna kol, minigolf, hřiště na tenis nebo volejbal… vše plynoucí v poklidu, bez ruchu diskoték… Ideální místo pro „naše“ Taichi ( Tchaj-ťi) s vůní moře…
Skupina se tentokrát sešla poměrně různorodá. Někteří studenti cvičili celou sestavu 74 forem, někteří 13 forem, nejpočetnější byla skupina, která se věnovala sestavě Navíjení hedvábného vlákna a první části sestavy 13 forem. Radek Kolář ale tuto situaci zvládl s přehledem. Chodil mezi skupinkami, vysvětloval, zadával úkoly…
Myslím, že jsme všichni zaznamenali zlepšení a leccos si ujasnili. Studenti 74 forem se věnovali zpřesňování jednotlivých forem a principu navíjení v jednotlivých formách. Ti, co studují 13 forem, probrali podrobně všechny postoje a formy. Poslední skupina kromě navíjení a techniky dýchání zvládla i celou sestavu do 4 směrů.
Počasí nám neskutečně přálo. Slunce svítilo, moře bylo už krásně teplé. Ráno jsme se scházeli na cvičení v 7 hodin. Cvičili jsme hodinku a půl, než se vzduch začal příliš oteplovat. Čchi-kungu a Navíjení hedvábného vlákna jsme se často věnovali na trávě, ve stínu piniového háje. Sestavy jsme cvičili převážně na basketbalovém hřišti.
Přes den jsme měli volný program, který jsme trávili podle své chuti. Procvičovali jsme sestavy, koupali se v moři, chodili na procházky do okolí (např. k nedalekému majáku po půvabné promenádě nebo do přístavního městečka Umag), odpočívali ve stínu, nebo jezdili na výlety.
V podvečer jsme se opět scházeli na hodinku a půl ke cvičení, probírali jsme nejasnosti v sestavách a teorii Taichi ( Tchaj-ťi). I po večeři jsme se někdy scházeli a povídali – o Taichi ( Tchaj-ťi), o Číně, filozofii… na pláži u moře nebo na trávě pod borovicemi.
Jak to tak u milých věcí bývá, uteklo to rychle… Naše různorodá skupinka se báječně stmelila a dospěla ke shodě, že se snad pobyty s Taichi ( Tchaj-ťi) u moře opět stanou tradiční akcí.
H. B.
