Meditace a Taiji… Mnozí z nás se jim věnují odděleně. Tchaj-ťi praktikujeme především ze zdravotních důvodů, aby naše tělo zůstalo dlouhá léta zdravé a pružné. K meditaci se pak uchylujeme ve chvílích, kdy se potřebujeme zklidnit v uspěchané době, případně se spojit se svým nitrem, abychom se správně rozhodli, našli odpovědi na otázky, objevili neobjevené… Na následujících řádcích naleznete několik rad pro meditační praxi a tip, jak se mohou taiji a meditace doplňovat.
Co je předmět meditace a jak ho zvolit?
Meditace je způsob vnímání, který v sobě spojuje soustředění a uvolnění. Vnímáme předmět meditace a hledáme rovnováhu mezi pevností soustředění a klidem uvolnění. Předmět meditace může být cokoliv: náš dech, pohyb, tělesné pocity, obrazy, zvuky, vůně, … může to být klid přírody i ruch města.
Předmět meditace je důležitý hlavně na začátku. Měli bychom vybrat to, co nás podporuje ve stavu uvolněného soustředění. Důležitá je i pozitivní citová vazba, která nás u meditace udrží a bude nás v meditačním postoji stabilizovat. Meditace není pouze koncentrace. Koncentrace směřuje k jednobodovému soustředění, je v ní napětí. Meditace je uvolněná. Meditace není ani samotná relaxace. Relaxace je stav blízký spánku.
V meditaci je naše pozornost jasná.
Meditace spojuje ostrost koncentrace a uvolnění relaxace v jedno.
Není v ní nepokoj ani touha po něčem, není v ní směřování. Meditace není vlastně ani činnost, je to způsob vnímání. V meditaci překáží, když se něčeho příliš držíme, nebo něco odmítáme. Rušivých prvků si proto buď nevšímáme nebo je zahrneme do meditace. Pokud se jedná o „rušivou myšlenku“, tak od ní neutíkáme, to by vyvolalo nežádoucí napětí. Myšlenku si pozorně uvědomíme a dál ji nerozvíjíme, takto odejde sama. Pokud se naše pozornost zatoulá k automatickému toku myšlenek, je moc důležité se nezlobit. Bereme jako úspěch, že jsme si toho všimli, a znovu se vracíme k původnímu předmětu.
Toto kolísání je na začátku přirozené a jedině laskavý postoj nás může v meditaci stabilizovat. Pokud máme tendenci usínat, je vhodnější sedět nebo stát, vzpřímená páteř nám pomůže s udržením pozornosti. Pokud se naopak nedokážeme uklidnit, můžeme si na začátku meditace lehnout. Předmětu meditace nebo její metody se nedržíme příliš, je to jen pomůcka, která slouží k sjednocení naší mysli a také k jejímu dočasnému zaměstnání.
Kdy se meditace stává kontemplací?
Když meditační stav zůstává, ale předmět meditace mizí, není potřeba se k němu už vracet. Zde se meditace stává kontemplací. Kontemplace nemá předmět pozornosti, nemá formu ani obsah, je to pozornost sama. Je to uvědomování si samotného vědomí. V kontemplaci pak sice můžeme vnímat cokoliv, ale vše bude sjednocené tímto vědomím, bude jeho součástí. Předmět meditace už není potřeba.
Kontemplace není nic nového, je to základní stav obsažený ve všem, co běžně prožíváme. Kontemplace také není nic, co bychom dobře neznali. Zažíváme ji vždy, když nějaká událost nebo činnost způsobí, že se
alespoň trochu utišíme a tento stav si uvědomujeme jako pocit štěstí. Vědomí je tu totiž stále, jen je obvykle zakryté automatickým tokem myšlenek. Jako když je voda ve studánce promíchaná s jemným prachem. Pokud studánku nevíříme a necháme prach usadit, zůstane čistá voda. Pokud nevíříme mysl, naše myšlenky se také usadí a zůstane čisté vědomí.
A proč vlastně meditovat? Co nám to přinese?
Meditace a zejména pak kontemplace jsou vždy doprovázeny pocitem „štěstí bez vnější příčiny“. Nebudeme se pak už tolik honit za naší představou radosti a štěstí a oceníme věci tak, jak přicházejí. A taky je to velké dobrodružství, které jen tak neomrzí.
K „vedlejším účinkům“ meditace patří méně stresu, pevnější zdraví, rozvinutí našich schopností a lepší pochopení sebe a druhých lidí.
Ve stavu kontemplace se každá naše činnost stává odpočinkem. Ne odpočinkem, který otupuje, ale klidnou bdělostí. Bdělostí, která je stálou připraveností k čemukoliv, bez napětí a očekávání.
Meditaci bychom měli zahrnout i do našeho cvičení Taiji. Meditace a Taiji se budou nejprve dobře doplňovat a vzájemně podporovat, až se nakonec propojí v jedno cvičení. Jednoduší to bude na počátku v postoji Wu-ti a při cvičení Čchi-kungu. A proč se k sobě meditace a Taiji tak dobře hodí? Obojí je založeno na spojování zdánlivě neslučitelných protikladů. Obojí potřebuje celou naši pozornost a také naši celistvost. A obojí má společný cíl a vlastně i cestu. Cílem je vstup do proudu vědomí, který je nám vlastní a dobře ho známe. Cestou je každodenní trénink.
Autor: Ondřej Stehlík
