Mistr Zhu a umění dechu (Čchi-kung)
V rámci týdenního „maratonu“ s Mistrem Zhu Tiancaiem [Ču Tchien-cchajem] v Taiji Akademii jsem navštívil i seminář na téma Čchi-kung. Tomuto cvičení se věnuji souběžně s Tchaj-ťi už více než dva roky. Vnímal jsem ho hlavně jako doplněk k Tchaj-ťi pro trénink uvolněnosti a soustředění. I když jsem věděl, že jde o cvičení zaměřené na prohloubení dechu, stále se mi nedařilo trénink dýchání správně uchopit a moje pozornost sklouzávala spíš k vnější formě cvičení, případně k principům navíjení.
Už po pátečním uvítacím večeru s Mistrem jsem si ale začal uvědomovat, že správné dýchání je mnohem důležitější, než jsem si dříve připouštěl. Mistrova přednáška pro mě byla motivací k tomu, abych se dechu začal věnovat intenzivněji.
Na semináři o Čchi-kungu jsem dostal další praktické pokyny, a jelikož mám ve zvyku cvičit každou volnou chvíli, snažím se teď hledat principy správného dýchání během celého dne. A už teď začínám cítit, že poctivým tréninkem v sobě mohu rozvinout velkou sílu.
Čchi-kung v podání Mistra je především tréninkem dechu.
Jak tedy vypadá Čchi-kung v podání Mistra Zhu Tiancaie a jeho syna? Je to především trénink dechu. Vlastní forma cvičení není příliš důležitá, je to jen jedna z možností a měli bychom se od ní co nejvíce odpoutat. Všechny pohyby jsou velmi uvolněné. Nádech a výdech můžeme do jednotlivých cviků vkládat libovolně, případně na jeden pohyb udělat i více nádechů a výdechů.
Čchi-kung můžeme praktikovat i vsedě. Hlavním důvodem, proč Čchi-kung cvičit vestoje je ten, že si kromě dechu posílíme i nohy, což je důležité nejen pro trénink bojového umění, ale i pro zachování zdraví.
Při Čchi-kungu bychom tedy měli věnovat pozornost převážně dýchání. Bez rozvíjení dechu bude naše cvičení prázdné a nevyužijeme jeho potenciál. Jak tedy dech správně trénovat a rozvíjet?
Nejdůležitější je dýchat přirozeně.
Na začátku cvičení je potřeba se zklidnit, co nejvíce uvolnit a nechat dech plynout přirozeně. Na přirozenost dechu kladl Mistr obzvlášť velký důraz. Přirozenost ve smyslu rychlosti a jemnosti nádechu a výdechu.
Přirozený a klidný nádech a výdech mají vždy trochu rychlejší počáteční fázi, v druhé části jakoby volně doznívají. Každá snaha o násilné ovlivňování či prodlužování dechu působí protichůdně.
Při Čchi-kungu bychom se dále měli soustředit na to, aby dech směřoval plně do břicha a při nádechu a výdechu se nám nezvedal hrudní koš.
Místo, kam je potřeba zaměřit naši pozornost a kam vedeme dech, se nazývá dantian [tan-tchien] a nachází se zhruba tři prsty pod pupíkem. Sami si můžeme jednoduše zkontrolovat, zda opravdu dýcháme do břicha, pokud si přiložíme ruce na břicho či jednu ruku na břicho a druhou na hrudník.
Tak vypadá Čchi-kung jako trénink dechu v podání Mistra Zhu Tiancaie a podle jeho slov by ho měl cvičit každý, kdo má zájem uchovat si zdraví do vysokého věku. Ze semináře jsem si odnesl důležité podněty a návštěva Mistra se pro mě stala důležitou inspirací pro další směřování mého cvičení.
