Schopnost fang-sung (uvolnění)
Smyslem cvičení čínského kung-fu je trénink vnitřní energie v souladu se správnými principy. Jedním ze základních principů je cesta k fang-sung (hluboké uvolnění). Toto je první těžká brána, kterou je nutno projít. Jedině pak je možno se zlepšovat při výuce tohoto bojového umění. Klíčem je zbavit se veškerého napětí v celém těle. Prvním krokem je tedy uvolnění těla, což vyžaduje stálé opakovaní cvičení.
Tělo je uvolněné tehdy, pokud neexistuje žádné napětí ve svalech nebo v kloubech. Nicméně je důležité rozlišovat mezi významem být uvolněný a být ochablý. Ochablé tělo je tělo s negativním napětím, být uvolněný neznamená vyvíjet menší úsilí. Napětí i ochablost jsou v pozicích chybou, protože v obou těchto případech je blokováno proudění čchi. Tvůrci Čchen stylu Tchaj-ťi čchüan správný stav připodobňují k trampolíně – správné napětí nám umožní se odrazit: čím více trampolínu stlačíme, tím výše nás vynese. Pokud je pružina příliš měkká, není v ní pruživá síla potřebná k odrazu. Je-li zase příliš pevná, budeme k ní připoutáni. Styl Čchen zdůrazňuje důležitost uvolněných kruhových pohybů a vyžaduje hledání principu kruhu v uvolnění celého těla, se základem v principu pcheng-ťing.
Existují čtyři aspekty uvolnění: mysli, rozpětí/roztažení, klesání a ohebnosti
Mysl – jednota těla a mysli je klíčem k dosažení uvolnění. Mysl je nutno utišit a zklidnit. Když je mysl klidná, vynoří se yi (záměr/uvědomění) a je možno se na něj soustředit. Naopak pokud mysl není uvolněná a klidná, yi je rozptýlené a to má následný vliv i na tělo. Tato úvaha následuje obecný princip jang aspektu vycházejícího z jin. Tělo v tomto případě představuje jang a mysl jin. Rovnováhu mysli a těla popisuje báseň rodiny Čchen:
„Dýchej pomalu a mysl bude klidná; z klidu mysli pak vyjdeš uvolněný.“
Klidná mysl zvyšuje bdělost a uvolněné tělo podporuje citlivost. Tato spojení nakonec sjednotí tělo a mysl.
Rozpětí/roztažení – po uvolnění mysli je kladen důraz na uvolnění kloubů a šlach. Mistr 17. generace Čchen Fa-ke zdůrazňoval potřebu uvolnit každý kloub v těle. Devět hlavních kloubů, na které se při uvolnění musíme soustředit, jsou: zápěstí, lokty, ramena, kotníky, kolena, boky, záda, pas a krk. Přínosem uvolnění jsou především roztažení, protažení svalů a tkání spojených s příslušným kloubem. Taková „otevřená brána“ pak umožní proudění čchi do nejzazších částí těla a zlepší sílu a ohebnost šlach spojených s příslušným kloubem. Proto by tedy všechny klouby v těle, stejně jako svaly a šlachy měly být uvolněné a roztažené; toto protažení se týká dokonce i špiček prstů.
Protažení však nemůže být chápáno jako natažení v určitém jednom konkrétním směru. Jedná se o ideu protažení. Ta představuje stav rozprostření nebo otevření ve všech směrech najednou. Aby toto bylo možné při cvičení dosáhnout, musí mít každá část těla opačnou energii. Například pokud jedna část těla jde nahoru, musí jiná část klesat. Čtyřicet procent vedení energie jde nad pas, šedesát procent pod pasem. Podle obecných principů musí mít všechny pohyby svou protichůdnou energii – pohyb nahoru musí mít pohyb dolů, pohyb vlevo musí mít pohyb vpravo, atd. Pro začátek je nutné soustředit se na otevření a roztažení, s dalším postupem se můžeme začít soustředit na trénink protikladných energií.
Dalším aspektem uvolnění je klesání. Tento prvek vyžaduje, aby těžiště těla společně s vnitřní čchi kleslo. S výjimkou hlavy všechny ostatní hlavní klouby musí poklesnout. Klesnutí dodá stabilitu spodní části těla a stabilní spodní část těla zvyšuje svobodu pohybu horní části. Klesnutí zároveň zabrání stoupání čchi do horní části těla a nestabilitě pozice. Když je poklesnutí správně provedeno, vytváří stav těžkosti (cung). Tento stav není tvrdý nebo strnulý, je charakterizován vnější měkkostí a vnitřní silou. V tchuej-šou (přetlačování rukama) pak toto představuje významný prvek zakořenění.
Ohebnost neboli schopnost pohybu s lehkostí a čilostí je dalším aspektem uvolnění. Uvolnění zvyšuje rozsah pohybu v kloubech. Metoda navíjení hedvábného vlákna otevírá a probouzí jednotlivé klouby. Otáčením v postupném pohybu se stávají poddajnými a uvolněnými pro pohyb ve všech směrech. Svaly a šlachy tímto cvičením získávají stejnou schopnost, čili zvyšující se ohebnost a pružnost.
