• Facebook
  • Instagram
Telefon recepce: 777 053 225
Taiji, Taichi, Čchi-kung kurzy v praze
  • Rozvrh
  • Kalendář akcí
  • Kurzy
    • Taichi
    • Čchi-kung
    • Kung-fu pro děti i dospělé
  • O nás
    • Učitelé
      • Radek Kolář
      • Petr Donát
    • Instruktoři
    • Členské příspěvky
    • Historie Akademie
    • Pronájem prostor
  • Inspirace
    • Podcast Radka Koláře
    • Články, zajímavosti
    • Slovník pojmů
  • Kontakt
  • Hledat
  • Menu Menu

Archív značky pro: tchaj-ťi čchuan

Čchi-kung, Tchaj-ťi

Wu-ťi čuang: tréninkové metody

 

Pravidelné cvičení Čchen Tchaj-ťi-čchüan (Chen taijiquan) má nepochybně velmi příznivý vliv na zdraví každého člověka. Tchaj-ťi (taiji), stejně jako jiný druh pohybu či sportu, zvyšuje celkovou tělesnou sílu, koordinaci a fyzickou zdatnost. Navíc je to ucelený a dokonale propracovaný cvičební systém, který mnohostranně rozvíjí lidský charakter, vyžaduje odhodlanost, vytrvalost i používání inteligence.

 

Mnoho lidí začíná s Tchaj-ťi kvůli jeho zdravotním účinkům nebo bojovým dovednostem, čím více do něj proniknou, tím blíže se dostávají k jeho duchovní stránce, skryté za jeho běžně známým obrazem.

Aby bylo možno dosáhnout bojových dovedností a dostat se i ke skrytějším aspektům tohoto umění, bylo vyvinuto mnoho různých tréninkových metod, včetně základních cvičení, stání v postojích čan čuang (zhan zhuang), trénování jednotlivých pozic, taolu (cvičení forem), cvičení na rozvoj síly, cvičení se zbraněmi a přetlačování rukama na rozvoj citlivosti. Generace mistrů v minulosti vytrvale zkoumaly a rozebíraly různé pohyby a dovednosti, protože stálé zdokonalování bylo životní nutností.

Před vynalezením palných zbraní bylo zachování jednotlivce i skupiny závislé na schopnosti bojovat holýma rukama či se zbraní. Na cestě k dosažení vyšší úrovně dovedností neexistují žádné zkratky. Naše osobní cíle mají vliv na to, jak intenzivně se budeme věnovat cvičení, ale abychom mohli být úspěšní, musíme obětovat skutečně mnoho času a úsilí. Staré čínské rčení praví, že žák musí být připraven „polykat hořkost“ (che ku).

 

Wu-ťi čuang (wuji zhuang)

„Chceme-li opravdu cvičit Tchaj-ťi (taiji), musíme začít u Wu-ťi (wuji), jin (yin) a jang (yang), otevírání a zavírání, musíme hledat pravdu.“ Tato věta nám může být návodem k tréninku. Když nemáme základy ve Wu-ťi, nemůžeme nalézt „skutečné“ Tchaj-ťi.

Jin a jang jsou jádrem Tchaj-ťi, jejich protikladné a zároveň doplňující se elementy vytvářejí vlastní podstatu Tchaj-ťi. „Otevírání a zavírání“ (kai−her), to je cesta, jak sladit rozdíly, sloučit a harmonizovat tyto dvě fráze. „Jin a jang, otevírání a zavírání“ popisují podstatu Tchaj-ťi-čchüan (taijiquan): spojení pohybu a nehybnosti, koordinace vnitřního a vnějšího.

 

Tchaj-ťi se ve své podstatě rodí z Wu-ťi.

 

Tchaj-ťi-čchüan je vnitřní bojové umění, které vyžaduje cvičení vnitřní energie nej-ťing (nei jing) stejně jako vnější fyzický trénink. Síla a množství vnitřní energie se pak projeví v reakcích těla.

Vnitřní síla je založena na jing, čchi a šen. Říká se, že když jing a čchi přetékají, jsou pohyby svalů, šlach a kostí mocné a silné, pružné a ohebné, rychlé jako blesk a překvapivé jako zahřmění.

 

Čchi (qi)

Abychom mohli trénovat vnitřní dovednost, musíme nejdříve cvičit vnitřní čchi. To znamená kultivovat čchi, hromadit čchi a cirkulovat čchi.

Dlouhým cvičením začne čchi přibývat, bude silnější, naplní tan-tchien, prorazí bloky v ťing-luo (energetických drahách) a pak naplní celé tělo. Díky pohybům „navíjení hedvábného vlákna“, typickým pro Čchen Tchaj-ťi-čchüan, může tato energie kolovat a proudit po celém těle.

Nejzákladnější tréninkovou metodou pro rozvoj čchi je čan čuang.

Nejzákladnější tréninkovou metodou pro rozvoj čchi je čan čuang (zhan zhuang). Čan čuang je cvičení obvyklé v mnoha čínských bojových uměních, nejen v Tchaj-ťi-čchüan. Cvičící většinou stojí a jeho ruce jakoby objímají kmen stromu nebo drží velkou kouli. Během tohoto tréninku po určitý čas udržujeme statickou pozici, k čemuž používáme jen tolik energie, abychom v postoji vydrželi.

Náhodný pozorovatel může získat dojem, že se vlastně nic neděje, zkušený student ale během cvičení prožívá mnoho rozličných pocitů. K příznivým účinkům čan čuang patří hluboká relaxace, posílení nohou a zvýšení vnitřní čchi.

Prvním předpokladem cvičení je klidná mysl. Toho můžeme dosáhnout různými způsoby − například soustředěním se na tan-tchien, na svůj dech, nebo klidným počítáním.

Při statickém cvičení se klade důraz na nejvyšší možné uvolnění těla, při němž je možné vydržet v pozici. Delší cvičení rozvíjí vědomí vlastního těla, klid mysli a také účinně posiluje nohy. Když jsou nohy silné a mohou pevně nést váhu, horní část těla na ně může zasednout a díky tomu je pak trup uvolněnější a pružnější. Když jsou nohy slabé, zůstane horní část těla těžká a neuvolněná.

Při cvičení Tchaj-ťi čchüan bychom měli být jako strom – uvolnění, ale pevně ukotvení.

Tchaj-ťi-čchüan vyžaduje lehkost a citlivost v horní části těla. Zároveň by spodní část těla měla pociťovat výraznou tíži a spojení se zemí. Tento pocit se často přirovnává k obrovskému stromu s hlubokými kořeny. Větve se hýbají a houpou ve větru, zatímco kmen je pevně ukotven svými kořeny.

Principy, podle nichž se řídíme v čan čuang, se přenášejí i do všech forem Tchaj-ťi (taiji) − hlava je vzpřímená, ramena i hruď jsou uvolněné, lokty a kyčle pokleslé, kolena ohnutá. Dodržovat na první pohled jednoduché požadavky vyžaduje zpočátku intenzivní soustředění.

Statickým cvičením můžeme zvyšovat svou vnitřní citlivost i cirkulaci čchi. Když po delší dobu správně stojíme, lépe si uvědomíme své tělo, učíme se relaxovat a necháme poklesnout svou čchi. Když je vnější tělo nehybné, může uvnitř proudit dech, krev i čchi. Pak dochází ke stavu vyrovnanosti, neboli „pohybu v nehybnosti“.

 

Při cvičení čan čuang je dobré se řídit těmito principy

Hlavu bychom měli držet tak, jako by byla seshora „zavěšená“ nebo jsme na vršku hlavy měli položený nějaký předmět. Její poloha by měla být rovná, uvolněná a stabilní.

PřítomnostSluch by měl být zaměřen do místa za hlavou. Brada by měla být mírně zasunutá, aby bod paj-chuej (baihui, na vrcholu hlavy) byl v jedné linii s bodem chuej-jin (huiyin, tzv. hráz).

Budeme-li se řídit těmito požadavky, ucítíme, jak čchi klesá do středu a mysl se v tu chvíli stává velmi klidnou a vyrovnanou.

Častým problémem při tomto cvičení bývá, že tan-tchien je zůstává příliš sevřený. Kvůli této překážce pak čchi nemůže poklesnout dolů, zůstává v hrudi a vyvolává pocit sevření nebo stlačení. Aby tan-tchien zůstal uvolněný, je důležité, aby se svalstvo, které ho obklopuje, příliš nezapojilo při udržení pozice.

Cvičit statický čang čuang před formami Tchaj-ťi (taiji) pomáhá uvolnit tělesné i duševní napětí a zvýšit tím kvalitu cvičení. Čas, který tréninkem čang čuang strávíme, by se měl od intervalu několika minut postupně prodlužovat.

Je běžné v prvních pěti či deseti minutách pociťovat nepohodlí v různých částech těla − začínáme si uvědomovat zablokování čchi. V této fázi je důležité vydržet. K dosažení nejlepších výsledků bychom měli stát v postoji nejméně dvacet, ale ještě lépe čtyřicet minut.

 

NOVÉ KURZY TCHAJ-ŤI ČCHÜAN

 

17. února, 2022/1 Komentář/napsal(a) Radek Kolář
Osobnosti, taojin

Wu Tunan: dlouhý život s Tchaj-ťi čchüan – 1. díl

V čínském tisku vyšel v prosinci 1981 článek nazvaný „Dlouhý život s Tchaj-ťi čchüan„. Byl to rozhovor Zeng Weiqiho (Ceng Wej-čchi) s 98letým mistrem čínského kung-fu Wu Tunanem (Wu Tchu-nan). Celá reportáž začínala slovy: Ve svých 98 letech má Mistr Wu Tunan stále výborný zrak i sluch, jeho řeč je pohotová a přesná. Jeho vysoká postava s rovnými zády a pevná, klidná chůze působí dojmem, že jde o mnohem mladšího člověka. Lékaři shledali, že má zdravé srdce atleta, jeho krevní tlak je normální, dokáže ujít více než deset mil a jednou týdně vystoupá na vrchol hory Badachu. Cvičení Tchaj-ťi čchüan praktikuje již téměř 90 let.

 

Zeng:
Faktorů, které prospívají zdraví a ovlivňují dlouhověkost, je celá řada. Proč považujete svou výbornou kondici pouze za důsledek cvičení Tchaj-ťi čchüan? Každé ráno cvičí v pekingském parku Tchaj-ťi desetitisíce lidí a jejich počet stále narůstá. Ale většina z nich nedocílí, ve srovnání s vámi, tak vynikajících výsledků. Znamená to, že necvičí Tchaj-ťi správným způsobem?

 

Wu:
Faktorů, které mají vliv na zdraví a věk, ať už příznivých nebo nepříznivých, je skutečně mnoho. Řada z nich, například dědičnost, prostředí, životní a pracovní podmínky, nás ovlivňuje mnohem zásadněji než Tchaj-ťi. Tyto okolnosti nemůžeme předurčit a jen obtížně se dají měnit. Nicméně právě cvičením Tchaj-ťi lze jejich špatné účinky zmenšit a dobré rozvinout.

Já sám jsem býval jako dítě velmi slaboučký. Měl jsem nemocná játra, plíce a slezinu. Když mi bylo devět, začal jsem se věnovat Tchaj-ťi čchüan. Po osmi letech tvrdého tréninku pod vedením Wu Jianquana (Wu Ťien-čchüan) a dalších čtyřech letech výcviku s Mistrem Yang Shaohou (Jang Šao-chou), jsem svou slabost postupně překonal.

Se zdravím jsem na tom byl hůře, než je obvyklé. A pokud jde o podmínky, zažil jsem si velmi těžké chvíle. Ale za všech okolností jsem vytrvale a správně cvičil Tchaj-ťi čchüan.

 

Tchaj-ťi čchüanZeng:
Takže nestačí pouze procvičovat Tchaj-ťi čchüan, ale musí se cvičit vytrvale a správně, pokud chceme dosáhnout odpovídajících výsledků. Je to tak?

Wu:
Ovšem. Ale když mluvím o vytrvalosti, mluvím o vytrvalosti celoživotní. A za správné považuji přesné dodržování všech základních principů tradičního Tchaj-ťi.

 


Zeng:

Tak vysoké nároky je velmi těžké splnit.

Wu:
Ano i ne. Je to velmi složité, pokud je náš přístup skeptický a vlažný. Takoví lidé se obvykle vzdávají poté, co zmeškali několik lekcí výuky, nebo když zjistili, že jejich pohyby jsou i po několikaměsíčním cvičení stále nemotorné. Ale ti, kdo pochopí, že úspěchu lze dosáhnout a berou své směřování vážně, ti mu věnují veškeré potřebné úsilí i čas. Pozorně sledují svého učitele a řídí se jeho pokyny a citlivě korigují drobné odchylky ve svých pohybech.

Obecně vzato, cvičíte-li takovýmto způsobem zhruba rok, pohyby začnou být mnohem ladnější, plynulejší a zdraví se viditelně zlepší. Hodina každodenního tréninku začne přinášet radost, uvolnění a pocit úspěchu. Vytrvat přestane být obtížné. Začnete se soustředit na to, jak dosáhnout co největšího pokroku ve vašem cvičení s ohledem na věk, tělesnou kondici a časové možnosti. Důležité je nalézt vhodného učitele a partnery pro vaši výuku.

 

Zeng:
Jak byste vysvětlil a zhodnotil základní principy tradičního Tchaj-ťi čchüan z vědeckého hlediska? Na co se má člověk v Tchaj-ťi čchüan soustředit především, aby dosáhl co nejlepšího výsledku?

Wu:
Nejsem pochopitelně připraven poskytnout vám kompletní výklad, ale pokusím se zdůraznit to nejdůležitější. Jednou z hlavních zásad psychologie je tvrzení, že dobře fungující nervový systém, ovládaný mozkovou kůrou, je nezbytným předpokladem správného fungování ostatních tělesných systémů. Srovnejte to se základním principem umění Tchaj-ťi čchüan, že totiž toto umění spočívá především v mozku, nikoli ve svalech, že člověk musí rozvíjet jemnou řídící sílu mysli a udržovat ji neustále v klidném rozpoložení, nedat se vyrušovat okolním světem.

 

Jedno z pravidel Tchaj-ťi čchüan říká: „Vrchní v souladu se spodním; vnitřní v jednotě s vnějším.“

 

Tchaj-ťi čchüanTento rozvoj se uskutečňuje nejen zlepšováním koordinace pohybů rukou, očí, nohou a trupu, ale také harmonií vnějších pohybů s myšlenkovými pochody, dechem a proudem energie čchi. Jak říká jedno z pravidel Tchaj-ťi čchüan: „Vrchní v souladu se spodním; vnitřní v jednotě s vnějším.“ Procvičovat, nebo pokoušet se o tuto vyspělou koordinaci 30–60 minut denně je blahodárné pro nervový systém, a tím i pro celé tělo.

 

Zeng:
Objevila se v poslední době nějaká nová zjištění související s řídící silou mysli?

Wu:
Nedávné objevy v psychologii a příbuzných vědách ještě zřetelněji prokázaly, že naše mysl může ovládat nejen příčně pruhované svalstvo, ale (po krátkém tréninku a pomocí techniky zvané bio-feedback, čili biologická zpětná vazba) i některé vnitřní činnosti, a to soustředěním pozornosti na určité části těla. Stejný jev byl zaznamenán a využíván mistry Tchaj-ťi čchüan již před mnoha sty lety v Číně.

 

Bylo prokázáno, že je možné zvýšit tělesnou teplotu v konečcích prstů soustředěním mysli. Platí, že mysl řídí čchi a čchi proudí tělem.

 

Na Západě byl nedávno proveden úspěšný pokus se snižováním a zvyšováním tělesné teploty v konečcích prstů, které spočívá v rozšiřování a zužování krevních vlásečnic vyvolané soustředěním mysli. Tím by se dalo vysvětlit ono slabé pnutí a vlnění v konečcích prstů nebo uprostřed dlaní, které často pociťují studenti Tchaj-ťi, když na tato místa soustředí svou mysl. Někdy může člověk cítit i teplo proudící při určitých pohybech některými částmi těla, což je velmi pravděpodobně způsobeno rozšířením větších cév a zvýšeným oběhem krve.

Podle tradičního Tchaj-ťi čchüan se toto „něco“ proudící uvnitř těla nazývá „čchi“. A podle klasické čínské medicíny je čchi člověku vrozené, neviditelné, ale pro život nezbytné. Volné proudění energie čchi uvolňuje cestu krevní cirkulaci, i když čchi má svou vlastní síť hlavních a vedlejších drah, kolem nichž jsou rozesety akupunkturní body.

Přestože úplné porozumění energii čchi je předmětem dalšího výzkumu, procvičování Tchaj-ťi způsobem, při němž „mysl řídí čchi a čchi proudí tělem“ posílí vaše zdraví a povede k dlouhověkosti. Můžete docílit jistých výsledků, i když nebudete cvičit touto metodou, ale v podstatě stejných jako byste tento čas věnovali turistice, nebo jednoduchému tělocviku.

 

Pokračování ve 2. díle

 

29. ledna, 2017/napsal(a) Radek Kolář

Přidejte se na náš Facebook

baner330
© Copyright - Radek Kolář 2020
  • Facebook
  • Instagram
  • Rozvrh
  • Kalendář akcí
  • Kurzy
  • O nás
  • Inspirace
  • Kontakt
Scroll to top