Pokračování článku o cvičební technice systému Čan-čuang − stát jako sloup. V prvním díle jsme si přečetli o historii této metody, o tom, jak je nutné mít svůj střed v podbřišku a o pěti úrovních usměrnění. Student postupně prochází třemi fázemi provedení, tato část je věnována první z nich.

3 fáze provedení

Cvičení Čan-čuang bychom si měli rozdělit do tří fází.

V první, přípravné fázi, je třeba se soustředit na správné vyrovnání a nastavení horní a dolní poloviny těla. Uvolnit se, jak nejlépe dokážeme, zklidnit mysl a přivést energii do středu, do podbřišku. Do okamžiku, než zvedneme ruce do výše hrudníku do objímající pozice, mluvíme o Wu-ťi čuang. V této fázi se používají uvolňující metody, např. 9 uvolnění na tělesné úrovni a 3 uvolnění na úrovni mysli. Uvolní se kůže, svaly, šlachy v 9 oblastech a povolí, respektive otevře, se střední dráha od místa hráze k temeni.

Ve druhé fázi cvičení je potřeba spojit nebe a zemi a vystředěnou energii nechat volně proudit. Zároveň se zaměřujeme na držení těla, čímž se dosahuje rovnováhy mezi jin a jang.

V závěrečné fázi bude tato proudící a posílená energie, stejně jako vnější energie nahromaděná díky našim pažím, přivedena zpět do podbřišku. K tomu zde existují ještě různá závěrečná cvičení (Šou kung). V technice podle velmistra Čchen Siao-wang se položí obě ruce pomalým spouštěním s body Lao kung (středy dlaní) v lineárním propojení na spodní tan-tchien. Kruhový rituál tří bodů, které splynou v jeden, je jednou z možností, jak přivést energii do podbřišku.

Fáze rozvoje

V první fázi praktikující pracuje na svém vnějším držení těla a postoji. Stojíme uvolněně, jako bychom byli zavěšeni za temeno, s chodidly na šíři ramen, rovnoběžně postavenými a pevně zakořeněnými do země, s lehce pokrčenými koleny. Oči jsou asi do dvou třetin zavřené. Páteř visí ve svislé poloze. Sedací kosti jsou podsazeny, jako bychom si chtěli sednout. Paže jsou zvednuté k hrudnímu koši, jako bychom objímali velký míč. Třetí oko, neboli horní tan-tchien mezi obočím, je uvolněný a hledí do spodního tan-tchienu. Centrum je v podbřišku.

Li Č‘-čchang, Mistr Čchi-kungu, říká: „Na třech sloupech spočíváme, na třech vláknech visíme, tan-tchien je středním bodem“. Můžeme např. nejdříve uvolnit celou pravou stranu těla a poté se zaměřit na levou, přední a zadní část těla, a nakonec zůstat uvolněný v celém těle od lebky až k chodidlům. Vypadá to, jako bychom si sedali do uvolněného postoje.

Tato fáze je pro mnoho lidí náročná a bez oprav zkušeného učitele je další postup a rozvoj velmi nepravděpodobný. Náš celkový podpůrný aparát si během života vyvinul určité držení těla, které je formováno námi samými, resp. našimi návyky, zraněními, psychickými traumaty, charakterem a vztahy. Mysl je velmi neklidná.

V počátcích cvičení se student učí odstraňovat napětí a blokády ve svém těle.

Během cvičení Čan-čuang se tyto vzorce smažou a držení těla se opraví, je v rovnováze a v souladu s cíli. Praktikující prochází komplexním procesem transformace, který může mnohým chutnat velmi hořce. V prvních fázích se cvičí na úrovni kostí, šlach a svalů. To znamená: změní se držení těla, vyrovná kosterní systém a procvičí všechny šlachy a svaly. Praktikující se pak sám snaží usměrňovat napětí či držení těla. Učí se ve svém těle vnímat, rozpoznávat a uvolňovat bloky. Avšak kosti, svaly a šlachy nejsou na podobné korekce zvyklé. Často se proto vrací staré vzorce nastavení těla, šlachy a svaly se třesou nebo bolí kosti (např. kolenní klouby).

V každodenním životě navíc moderní člověk soustřeďuje kinetickou, resp. pohybovou energii v horní části těla. Stání s propnutými koleny vede k rychlejšímu opotřebení kolen a kyčelních kloubů, stejně jako k degeneraci svalů nohou a pánve. Tento postoj zároveň přepíná bedra a není při něm téměř možné uvolnit podbřišek. Energie je stlačena do hrudníku a hlavy. Následky této nerovnováhy ve středu se pak projeví na těle, mysli i duši.

Je-li Čan-čuang praktikován pravidelně, mnohé z těchto obtíží postupně odezní. Kosti, svaly a šlachy se přizpůsobí nezvyklé změněné zátěži. V průběhu cvičení se zkoncentrujeme a zadáme mysli cílové úkoly, a tak ji ovládneme. Zlepší se také schopnost soustředění. Můžeme vnímat i mnoho dalších aspektů Čan-čuang. Když se skutečně uvolníme na úrovni kůže, svalů a šlach (učitel by nás takto měl opravit pokaždé), přichází vnímání toku energie.

Za povšimnutí stojí, že představa čchi a skutečné vnímání čchi zůstávají oddělené! Vnímání praktikujícího je na začátku příliš subjektivní na to, aby sám zaujal správný postoj a dále na něm pracoval. Pouze opravami a každodenním cvičením získáme cit pro to, kterým směrem jde oprava učitele, respektive který princip stojí za danou opravou.

V této první fázi se také zpravidla dostaví veškeré negativní pocity stejně jako zvláštní vjemy. Než se dostaví prožitek pohody a úlevy, mohou se vyskytnout např. pocity jako strnutí, hluchota, nesouměrnost, bolest, horkost, chlad, ztráta rovnováhy. Profesor Ju Jongnian, žák Wang Siang-čaj, který se narodil roku 1920 v Dalianu, vyvinul správné použití metody Čan-čuang pro různá onemocnění v čínských nemocnicích. Také sestavil tabulky s nejčastěji se vyskytujícími pocity a vjemy v prvních týdnech cvičení.

Pokud jsme se naučili zaujmout správnou pozici a prošli jsme první přestavbou v pravém slova smyslu (kosti, svaly, šlachy), můžeme správně prohloubit 3 vnější harmonie (waj san che).

waj san che:

• ťian ťi kua che – ramena a kyčle se spojí
• čou ťi ši che – lokty a kolena se spojí
• šou ťi yu che – klouby rukou a chodidel se spojí

Na konci první fáze Čan-čuang by se nám mělo podařit vyrovnat jin a jang ve vztahu k horní a dolní části těla a odstranit tak tzv. dvojité těžiště. To znamená, že jsme zavěšeni za lebku a dole skrze uvolnění kůže, svalů a šlach klesáme − tíha klesá dolů a lehkost stoupá vzhůru. Z 80% bychom se měli soustředit na „klesání tíhy dolů“ a 20% pozornosti by mělo být v horní části, v hlavě.

Na konci první fáze bychom měli být schopni vydržet nehnutě stát 20–30 minut.

Pokud lidský organismus, respektive jeho energetický systém, nevytvoří základ pro další práci s energií právě poklesnutím těžiště těla, nebude ještě v této fázi schopen unést tolik stoupajících energií. Nejprve se věnujeme klesání jinu z 80% a stoupání jangu z 20%. Tento poměr je v souladu s moderním člověkem, který zpravidla funguje na principu „nahoře plný a dole prázdný“. Praktikující lidé s nízkým krevním tlakem a sklonem k omdlévání se mohou zaměřit více na aspekt jangový.

Jsme-li tedy jakoby zavěšeni za temeno, dole uvolněni a zpevněni v podbřišku, vydržíme zpravidla pohodlně stát 20–30 minut. Pokud bolesti v podpůrném aparátu přetrvávají a nezmizí ani po opravení učitelem, je lepší vyhledat osteopata či chiropraktika, který srovná špatné nastavení pánve, kyčlí, páteře a žeber. V první fázi cvičení bychom měli zaujmout vysokou, lehce podsazenou pozici a nestát hluboko, abychom se vyhnuli zraněním či narušením. Svalová hmota a úroveň energie potřebují nejprve čas na přizpůsobení.

Dokončení ve 3. díle

Text: Gerhard Milbrat

Překlad z němčiny: Jana Chadimová
Odborná úprava: Petr Donát

Metoda Čchi kung Stát jako sloup vznikla hluboko v historii Číny a pro mnoho vnitřních bojových umění, včetně Tchaj-ťi čchüan, je stěžejní metodou tréninku a nástrojem k docílení správného držení těla. Sjednocuje tělo a mysl a podporuje vnitřní i vnější energii. 

Stát jako strom, držení míče či stát jako sloup jsou názvy cvičebních technik systému Čan-čuang, který se zdá být šamanského a magického původu. Vznik této metody Čchi kungu sahá daleko do historie Číny. Na tuto meditaci ve stoji existují odkazy již v Tao te ťing (základním díle taoismu), které je připisováno Lao´c (cca 600 př.n.l.). V Tao te ťing se uvádí: „Stoje sám a nehnutě, vnímaje veškeré tajemno, přítomný v každém okamžiku a nekonečně plynoucí – to je brána k nepopsatelným divům.“

V knize Žlutého císaře (přibližně 200–100 př.n.l.), Chuang-ťi Nej-ťing, se v rozhovoru Císaře s jeho osobním lékařem říká: „Slyšel jsem, že v dávných dobách existovaly duchovní bytosti; ty stály mezi nebem a zemí a spojovaly Universum; rozuměly jin a jang a ovládaly principy přírody; vdechovaly látku života; pohroužily se nehybně do ducha života a šlachy a maso byly jedním.“

Pro mnoho vnitřních bojových umění se stal Čan-čuang stěžejní metodou. V Sing-i čchüan, o kterém se tvrdí, že byl vyvinut generálem Jue Fei a Jue Wu z dynastie Song (1103–1142), je Čan-čuang základním cvičením. Do povědomí široké veřejnosti se dostal v Pekingu ve 40. letech díky Wang Siang-čaj, který založil Ta Čchen čchüan respektive I čchüan.

V současné době tvoří Čan-čuang základ bojových umění Sing-i čchüan, Ta Čchen čchüan neboli I čchüan a Tchaj-ťi čchüan.
V systému Čan-čuang existuje více pozic ve stoji a stylů s rozdílným provedením a stanovením cílů.

Cvičení ve stoji je především nástrojem k úpravě držení těla. Klouby jsou otevřené, orgány uvolněné a tělem volně proudí energie čchi.

 
Pro praktikujícího Tchaj-ťi čchüan je cvičení ve stoji především nástrojem k úpravě držení těla. Všechny klouby mají být otevřené, orgány uvolněné a tělem má volně proudit životní energie čchi. Pomocí této energie poté pracujeme na struktuře těla a energetickém propojení. Primárním centrem je spodní tan-tchien a veškeré opravy souvisí s ním. Princip stojícího sloupu rozvíjíme poté v pohybové formě. Forma Tchaj-ťi je Stojící sloup v pohybu.

• horní tan-tchien – šang tan-tchien
• střední tan-tchien – čung tan-tchien
• spodní tan-tchien – sia tan-tchien
• zadní tan-tchien – chou tan-tchien

Pro moderního člověka ze západu není obvyklé mít střed v podbřišku. Většinou máme přebytek energie v horní části těla. Hlava je prožitkovým prostorem pro myšlenkovou aktivitu, hrudník prožitkovým prostorem pro emocionální aktivitu. Myšlenky a emoce spolu hrají ping pong a těžiště těla se tím posouvá nahoru. Důsledkem přebytečné energie v horní části těla jsou pak např. poruchy koncentrace, bolesti hlavy, bolesti šlach, jednoduše stres v hlavě. V hrudní oblasti se objevují např. srdeční obtíže a obtíže oběhového systému, nepravidelnost dechu; není možné naše pocity ovládat, nýbrž pocity ovládají nás. Hrubohmotné i jemnohmotné tělo je vyvedeno z rovnováhy, a ztrácí tak svůj střed.

5 úrovní usměrnění

Prováděním cvičení ve stoji probíhá v našem těle, dechu, naší mysli i vědomí, stejně jako v naší životní energii, hluboko působící přeměna energie. Tato přeměna je součástí všech metod Čchi kungu a vnitřních bojových umění. Cvičení ve stoji sjednocuje tělo a mysl a činí je vyváženým silovým polem.

Čan Čuang rozvíjí „3 poklady“, ťing, čchi a šen (esenci, energii a mysl). Energie, krev, šlachy a kosti jsou obnoveny a celkový energetický systém je reorganizován. Navíc cvičení ve stoji posiluje tělo, veškeré životní funkce stejně jako vnitřní (nej čchi) a vnější energii (waj čchi). Abychom ovládli umění čan čuang, musíme projít různými stádii rozvoje.

5 usměrnění:

• usměrnění těla – tchiao-šen-ti
• usměrnění dechu – tchiao-ši
• usměrnění mysli – tchiao-šen
• usměrnění vědomí a představ – tchiao-šin
• usměrnění čchi – tchiao-čchi

3 fáze provedení

Cvičení Čan-čuang bychom si měli rozdělit do tří fází. V první, přípravné fázi, je třeba se soustředit na správné vyrovnání a nastavení horní a dolní poloviny těla. Uvolnit se, jak nejlépe dokážeme, zklidnit mysl a přivést energii do středu, do podbřišku. Do okamžiku, než zvedneme ruce do výše hrudníku do objímající pozice, mluvíme o Wu-ťi čuang. V této fázi se používají uvolňující metody, např. 9 uvolnění na tělesné úrovni a 3 uvolnění na úrovni mysli. Uvolní se kůže, svaly, šlachy v 9 oblastech a povolí (respektive otevře) se střední dráha od místa hráze k temeni.

Ve druhé fázi cvičení je potřeba spojit nebe a zemi a vystředěnou energii nechat volně proudit. Zároveň se zaměřujeme na držení těla, čímž se dosáhne rovnováhy mezi jin a jang. V závěrečné fázi bude tato proudící a posílená energie, stejně jako vnější energie nahromaděná díky našim pažím, přivedena zpět do podbřišku.

K tomu zde existují ještě různá závěrečná cvičení (Šou-kung). V technice podle velmistra Čchen Siao-wang se položí obě ruce pomalým spouštěním s body Lao-kung (středy dlaní) v lineárním propojení na spodní tan-tchien. Kruhový rituál tří bodů, které splynou v jeden, je jednou z možností, jak přivést energii do podbřišku.
 

Pokračování ve 2. díle

Právě pro vás otevíráme úvodní kurz Čchi kung.

Text: Gerhard Milbrat

Překlad z němčiny: Jana Chadimová
Odborná úprava: Petr Donát

Zdroje:

Wong Kiew Kit: Die Kunst des Qi Gong
Lam Kam Chuen: Energie und Lebenskraft durch Qi Gong
Thomas Milanowski: Die magischen Körper-Geistübungen Chinas und deren Verbindung zum Schamanismus
Thomas Heise: Qi Gong in der VR China (Entwicklung, Theorie, Praxis)
Mantak Chia: Eisenhemd Chi Kung
Hrsg. Martina Darga: Xingming Guizhi-Das alchemistische Buch vom inneren Wesen und Lebensenergie
Ute Engelhart, Fu Qi Jing Yi Gung, Sima Chengzhen; Die klassische Tradition der Qi Übungen
Chen Xiaowang: Chen Family Taijiquan of China
Chen Shi Taijiquan Jing Xuan, Feng Zhiqiang: “The Chen Style Taijiquan Journal”, licensed by WCTAG