Darja Ždanová (2. díl)
Na Tchaj-ťi čchüan je obdivuhodné, že člověka může provázet celým jeho životem, doslova od narození až do smrti. Je proměnlivé stejně jako on, je mnohovrstevné a pokud ho správně uchopíte, poskytne vám vždy to, co právě potřebujete. Zdraví, kondici, psychickou pohodu, stejně naladěné přátele…
V prvním díle rozhovoru s Darjou Ždanovou, která se stala studentkou Taiji Akademie před šesti lety, jsme ji sledovali v době, kdy očekávala narození dcery Lidušky. Jak se díky Tchaj-ťi a Čchi-kungu prodýchala porodem a jak ji cvičení a Taiji Akademie pomáhají naplňovat tuto fázi života si přečtěte v následujícím pokračování. (1. díl – Cvičení „ve dvou“ aneb tak trochu jiné tchuej-šou)
S Tchaj-ťi dokážu ostřeji vnímat a lépe zvládám občasný stres s miminkem
Darjo, pomohly Ti nějak zkušenosti se cvičením Tchaj-ťi při samotném porodu?
Je to jen moje subjektivní zkušenost, protože každá žena je jiná a celý průběh porodu ovlivňuje spousta faktorů, ale pokusila bych se tady vyzdvihnout ty nejjednodušší a nejobecnější věci, které mohou pomoci skoro každé ženě… a muži, pokud ženu u porodu doprovází.
Hlavním přínosem cvičení Tchaj-ťi, které je založeno mimo jiné na správném dýchání, je nácvik ovládání dechu − to znamená, že umíme vědomě ovládat způsob dechu a „přepínat“ podle potřeby. Během těhotenství jsem přecházela od jednoho způsobu dýchání ke druhému − z obráceného břišního na přirozené břišní (mimochodem, na začátku mi to dělalo trochu problémy, ale pak to najednou šlo samo, prostě už to jinak nešlo :-)).
Během porodu se mi moc hodilo to, že jsem uměla rychle přepnout dle potřeby. Nejdřív bylo třeba po hlubokém nádechu s výdechem jakoby „poslat“ energii dolů a držet tento rytmus až do další fáze porodu. Tak za to mě dokonce sestřička pochválila, že to prý dělám velmi dobře, a že to půjde rychle. A šlo :-)
Vědomá koncentrace na to, jak dýchám, také snižuje hladinu stresu, který způsobuje svalové napětí, což je přesně to, co se v této části porodního procesu naprosto nehodí :-) . Pak, v další fázi, bylo potřeba dýchat rychleji a ne tak hluboce a zase se hodilo umět ovládat dech.
Celkově mi asi pomohla nejvíc schopnost umět si navodit pocit vnitřního klidu. Přesně to jsem dělala na tréninku v Akademii.
Vnímáš nějaký rozdíl ve cvičení v těhotenství a teď po narození miminka?
Řekla bych, že si více uvědomuji, co se v těle děje − přesněji, jemněji cítím. Myslím, že to je dobře, protože dokážu procítit pohyby, lépe vnímat například krouživý pohyb. Nešlo to hned po porodu, samozřejmě, chce to čas na odpočinek a hojení a tak. Začala jsem zkoušet navíjet asi 3 týdny po porodu, protože mě rozbolela záda, jak se kosti vracely na svá místa. Je to zajímavé, že změna „zpátky“ se odehrává rychleji než „tam“ a docela bolestivě, i když je to vlastně skvělé. První pokus nebyl tak příjemný, ale již druhý byl lepší. A pak už to šlo :-)
Cvičení a dobrá kondice mi pomohly jak v těhotenství, tak při porodu a po něm.
Musela jsi po porodu hledat znovu své těžiště, svůj střed?
Protože cvičím s dcerou v šátku, to znamená takové čtyř-pětikilové závaží, bylo třeba si upravit postoj. Radek mi ho opravil, nebo spíše upravil, a hned to bylo lepší. Během těhotenství to bylo pocitově jiné, přece jenom těžiště bylo jinde a břicho bránilo některým pohybům. Teď si musím více hlídat polohu zad a to, jak jsou srovnaná, a také to, jaký oblouk rukama dělám. Snažím se pokaždé soustředit na jednu věc − nejdřív na dech, pak na polohu, dále na ruce, atd. Postupně se snažím dát do pořádku celou „sestavu sestavy“, prostě všechny náležitosti správného cvičení, které jsem trochu zapomněla.
Má Tvé cvičení nějaký vliv na miminko? Uklidňuje ho třeba známý pohyb, uvolnění, hudba?
Myslím, že má − jednak na to byla dcera zvyklá, přece jenom jsem procvičila skoro celé těhotenství. Věřím, že si pamatuje jak pohyby a zvuky, tak i pocit klidu a vnitřní rovnováhy. Hned jak sem začala navíjet, usnula a spala celou dobu, co jsem cvičila. Sice nemá moc ráda stání, ale jakmile začínám navíjet nebo procházet sestavu, uklidňuje se a spí. A protože spoustu toho prožívá, vnímá a cítí skrz mě, klid a uvolnění se mnou sdílí také. Možná ji Tchaj-ťi bude bavit také, uvidíme :-)
A máš vůbec čas cvičit :-) ?
Správná otázka − moc času zatím nemám, i když se snažím vytvořit nějaký rozvrh, kde bude místo i pro pravidelné cvičení. Už se to trochu stabilizuje, a věřím, že v novém roce to půjde.
Myslím, že teď pro mě bude důležitější ta složka cvičení, která cvičí mysl, přináší vnitřní klid a pomáhá se zaměřit na to důležité… vztah s dítětem, uvědomování si vzácných, jedinečných okamžiků, schopnost i v situaci, kdy mám strach já (je to nejen moje první dítě, ale i první zkušenost s dětmi vůbec) zvládnout paniku, rozdýchat to, uvědomit si priority a pokračovat. Dítě vnímá a prožívá v těchto prvních měsících všechno se mnou, takže duševní rovnováha a klid maminky jsou jaksi povinností vůči dítěti…
Souhlasíš tedy s tím, že Tchaj-ťi je přínosem i v období mateřství?
Jsem si jistá, že dobrá kondice mi pomohla jak v těhotenství, tak při porodu a po něm. Zkušenost další naší kolegyně a maminky z Taiji Akademie, Šárky Grundy, to jen potvrzuje.
Darjo, přeji vám oběma plynulé navíjení a vnitřní klid
Alena Koutecká
