Překvapivá setkání na Talavanu

S kým se potkám na Talavanu, je vždy překvapením. Pro mne překvapením velmi milým… Setkávají se zde lidé velmi podobně naladění a zároveň i velice rozmanití. Tak, jak postupně pronikáme do tajů Čchen Tchaj-ťi čchüan, sbližujeme se i s lidmi, se kterými sdílíme toto krásné vnitřní umění. Stejně tomu bylo i na víkendovém přátelském setkání.

V pátek jsme dorazili jen tak tak včas na večeři. Cestou se naše malá skupinka zdržela pozorováním půvabného atmosferického jevu − parhelium :-) .

Radek nám ukazoval, co je na Talavanu nového a jak se bude dál rozvíjet. Co nevidět budeme cvičit pod korunami stromů s výhledem na jezírko.

Všichni jsme byli natěšení na cvičení. Hned po výtečné večeři a bábovce, co přivezla Maruška, jsme vyrazili ven navíjet hedvábné vlákno.

Cestou nám Radek ukazoval, co je tu nového a jakým směrem by se měl Talavan dál rozvíjet. Vzniklo velké jezírko s příjemným lesním zákoutím. Co nevidět budeme moci cvičit pod korunami stromů s pohledem na klidnou hladinu a zurčící potůček.

Po cvičení jsme se vrátili dovnitř a Radek povídal. Vyprávěl nám o názvu „Talavan“ − jaký má původ a význam. Také mluvil o blížící se návštěvě Mistra Zhu Tiancai v Čechách, plánované cestě do Číny, o Chenjiagou a cvičení ve dvojicích – Tchuej-šou.

V sobotu jsme před snídaní vyrazili ven. Slunce už vykukovalo nad stromy a hřálo nás při stání ve Wu-ťi. Někteří pak cvičili Čchi-kung a část z nás navíjela hedvábné vlákno. Po voňavé a výtečné snídani od Verči jsme se vrhli do zahradních prácí. Chrabří muži a jedna chrabrá žena se pustili do dřeva. Vlastík s Jirkou řezali dřevo, Štěpán s Luckou a Jirkou uklízeli větve u hráze nového jezírka. Honza udělal opravdu umělecké dílo – kruhové ohniště, které jsme zejména my (ženské zastoupení − Heda, Helenka, Maruška, Rimma, Jitka a já) od pletí levandulí obdivovaly.

Po obědě následoval odpočinek a společné cvičení. Radek každého individuálně opravoval a dával nám podněty, na co se nejvíce zaměřit. Hlouběji jsme se dozvěděli o práci s kyčlemi a navíjení.

Vydatnější déšť pak část skupiny zahnal do tělocvičny, ostatní usedli k šálku teplého čaje. S Maruškou a Hedou jsme nasbíraly kopřivy na bylinkový čaj. Verča nám udělala ještě jeden meduňkový na dobrou noc.

Den prosluněný a provoněný levandulí, dřevem a dobrou náladou jsme zakončili příjemným povídáním s Radkem a promítáním kung-fu filmu.

Nedělní ráno jsme přivítali stáním ve Wu-ťi zachumlaní v rukavicích.

V neděli nás sluníčko opět vytáhlo ven do trochu chladnějšího rána. Zachumlaní v rukavicích jsme společně přivítali nový den stáním ve Wu-ťi a navíjením hedvábného vlákna.

Po snídani jsme pokračovali v rozdělané práci na zahradě i s malým Lukáškem, který nás učil kouzlit (aby plevel rychle zmizel) a navíjet hedvábné vlákno :-) . Po obědě v asijském stylu a krátké polední přestávce jsme se odpoledne věnovali navíjení hedvábného vlákna a sestavám 13 a 74 forem. Procházeli jsme slabší místa a opravovali některé formy.

Děkuji Radkovi za inspirující rady, které nás vedou k hlubšímu hledání a pochopení principu v Tchaj-ťi. Verče a Dáše za nepopsatelné jídlo, které nám po celé dny s láskou připravovaly a ve kterém se snoubí talent a laskavý přístup. A v neposlední řadě děkuji vám všem, se kterými jsem mohla sdílet tento kouzelný víkend.

Ester Lojková (studentka kurzu 13 forem)