Pět úrovní Tchaj-ťi Kung-fu – 1. díl

Míra ovládání Tchaj-ťi je dána množstvím dovedností, které jsme si pravidelným cvičením osvojili. Mistr Čchen Siao-wang, pokračovatel 19. generace rodiny Čchen, popisuje systém pěti úrovní kung-fu, které nám pomohou definovat dílčí cíle na naší cestě.

 

Pět úrovni kung-fu vyjadřuje jednotlivé postupové úrovně pro studenty v rámci osvojování dovednosti Tchaj-ťi čchüan a jejich využití v bojové praxi. Student se pomocí nich může orientovat, jak má přistupovat k tréninku a zdokonalování svých znalostí a dovedností v oblasti Tchaj-ťi čchüan.

K zdokonalování Tchaj-ťi čchüan je pro studenty nezbytné dodržovat směr postupu, a to od znalostí k dovednostem, tj. že student se nejdříve seznámí se základními zásadami a postupným, pravidelným cvičením si tyto vědomosti osvojuje a převádí je do dovedností, které je schopen aplikovat a využít při bojovém projevu. Zároveň pronikání od vnějšího do vnitřního, tj. do větší hloubky, v oblasti jednotlivých forem, charakteru cvičení, v dovednostech souvisejících s bojovým projevem atd.

Zde je velmi důležité si uvědomit skutečnost, že pokud jsem zásadu pochopil, ještě to neznamená, že ji zacvičím, a pokud ji zacvičím, ještě to neznamená, že ji budu umět použít při bojovém projevu. Právě tyto jednotlivé úrovně napomohou studentovi si uvědomit, na jaké úrovni se nachází jeho cvičební dovednost.

Při cvičení Tchaj-ťi čchüan je nesmírně důležitá trpělivost a píle.

Nepolevovat ve cvičení, i když student má pocit, že se nelepší. Student pravidelným cvičením postupně převádí získané znalosti do podoby dovedností, což znamená, že tělo se porovnává, harmonizuje a propojují se jednotlivé části těla. Například je potřebné propojení kloubů, a to kyčlí s rameny, kolenou s lokty a nártů se zápěstím.

Na jednotlivé úrovně se podíváme také z pohledu yin a yang. Extrémní yin přechází v yang a extrémní yang přechází v yin, což je neustálé střídání. Při cvičení Tchaj-ťi čchüan je potřebná jejich rovnováha, tj. pokud bychom na stupnici 10 vyjádřili poměr yin a yang, tak je 5 yin a 5 yang, a také neustálé střídání yin a yang (např. zavření x otevření; jemnost x tvrdost, prázdnota x plnost, atd.)

1. úroveň

Student začíná s cvičením Tchaj-ťi čchüan a snaží se o vyvážený a srovnaný postoj těla, vtažení hrudníku, podsazení (tj. sezení jako na židli), otevření kyčlí a pokrčení kolenou. Cvičení není plynulé, ale bývá strnulé. Postoj nebývá vyvážený, a proto student vědomě provádí vyrovnání případného předklonu, záklonu nebo vybočení doprava či doleva. Pevnost, plnost, tvrdost se projevuje navenek, uvnitř se projevuje slabost, měkkost, jemnost a nedochází k prolínání a střídání jemnosti, měkkosti, prázdnoty (yin) s pevností, plností, tvrdostí (yang).

V cvičení se neobjevuje plynulost, ale častěji se vyskytují trhavé pohyby, údery, tvrdost a ztrácení síly. Při cvičení navíjení hedvábného vlákna a jednotlivých forem sestav se objevují přesahy, nedotažení, kostrbaté pohyby a přehánění síly. Síla je převážně v horní části těla (to se projevuje např. zvednutými rameny, lokty, atd.) a teprve vytrvalým cvičením pozvolna začne klesat. Síla není řízena pasem a není plynule vedena z dolních končetin, ale přeskakuje z jedné části těla do jiné. Nejsou propojeny jednotlivé části těla, například klouby – kyčle s rameny.

Můžeme říci, že v této etapě výuky vnější forma vede energii (čchi) v těle.

Na konci první úrovně student začne vnímat existenci vnitřní energii (čchi). Využití Tchaj-ťi čchüan pro bojovou praxi je velmi omezené. Není ani dostatečná koordinovanost pohybů a jednotlivých částí těla. V tomto období je velká nerovnováha mezi yin a yang. V cvičení převládá yang. V první úrovni si student osvojil vnější techniky Tchaj-ťi čchüan, tj. „1 yin a 9 yang“.

 

Pokračování ve 2. díle