Věra Palacká
Věrka (*1968) se začala věnovat Tchaj-ťi čchüan v Taiji Akademii v roce 2012. Tento měkký styl bojového umění ji oslovil natolik, že dnes kromě samotného studia sestav pomáhá jako instruktorka kurzů pro dospělé. Kromě Tchaj-ťi studuje třetím rokem tradiční čínskou medicínu se všemi jejími metodami (např. akupunkturou, fytoterapií, Tuina masážemi, dietetikou či zdravotním Čchi-kungem). Tchaj-ťi a alternativní medicíně by se postupně chtěla věnovat naplno.
K Tchaj-ťi čchüan ses dostala oklikou přes shaolinské [šaolinské] kung-fu?
Tchaj-ťi Čchüan mi naservíroval osud s naprostou samozřejmostí. Mám syna, který od malička cvičil Shaolin. Jeho čínský učitel ho od začátku přijal za svého a pomáhal mi ho vychovávat.
Věnoval se mu nejen při cvičení, ale staral se i o jeho prospěch ve škole. Sledoval, kdy o víkendu vstává a jestli mi doma pomáhá. Před spaním mu vyprávěl čínské pohádky (mimochodem jsou velmi poučné) a bral nás oba na všechny své akce.
Do Taiji Akademie mě vlastně přivedla náhoda. Až později jsem došla k závěru, že to byla nejlepší volba.
U něho jsem poznala čínskou medicínu, kterou jsem pak začala sama studovat. Já i syn jsme se tak sžili s čínským světem, že moje cvičení Tchaj-ťi Čchüan bylo logickým vyústěním toho všeho. Vyvstala jen otázka, kdo bude mým učitelem. V Taiji Akademii v té době (v lednu 2012) začínal kurz pro začátečníky, který mi časově velmi vyhovoval. Proto jsem si vybrala tuto školu. Až později jsem došla k závěru, že to byla nejlepší volba. Do Taiji Akademie mě vlastně přivedla náhoda a shoda okolností.
Co jsi od cvičení očekávala?
Od začátku jsem věděla, do čeho jdu a co mě čeká. Bojová umění už jsem dávno znala. Nic jsem nečekala. Když má člověk nějaké očekávání, je většinou zklamán. Lepší je být mile překvapen, což se v mém případě povedlo.
Co pro tebe Tchaj-ťi Čchüan znamená?
Tchaj-ťi je pro mě především radost. Když cvičím, jsem spokojená, v té chvíli můžu (a musím) vypustit z hlavy všechny starosti. V Taiji Akademii jsem poznala spoustu lidí, kteří mají stejné životní postoje jako já, stejný žebříček hodnot. Což se například o mých spolupracovnících říct nedá. Takže si sem chodím i psychicky odpočinout.
A zdravotní hledisko? Je všeobecně známo, že pokud cvičíte správně, začnete velmi brzy pociťovat zlepšení po všech stránkách. Při cvičení se rozproudí čchi a krev, vše v těle se začne hýbat, a tím se tělo uzdravuje. Zbaví se přebytečné vody a spálí nepotřebný tuk. Nastartují se všechny ozdravné procesy a člověk se cítí lépe na těle i na duši.
Krátce před příchodem do Akademie jsem během velice krátké doby utrpěla tři úrazy. Shodou okolností to vždy nejvíce odnesla levá kyčel. Čínská medicína mě sice zachránila před operací, ale stejně už to nikdy nebude úplně v pořádku. Tak například kopy do stran jsou pro mě velkým problémem. Řeším to různě − kopu do lapy, sedávám v dost nezvyklých pozicích a protahuji se, kde se dá.
Cvičíš také sama mimo Taiji Akademii?
Tchaj-ťi Čchüan je lepší cvičit venku a já v přírodě cvičím ráda. Hlavně ve volných dnech, když je Akademie zavřená, nebo v létě večer po práci. Cvičení pod širým nebem je úplně o něčem jiném než v uzavřených prostorách. Můžu se zhluboka nadechnout a sestavu si „prožít“. Pocit z takového cvičení se nedá popsat slovy.
Ráda cvičím svým tempem a podle toho, co momentálně potřebuji pilovat.
Taky mi vyhovuje, když si můžu cvičit svým tempem a podle toho, co momentálně potřebuji pilovat. Při cvičení ve skupině se musíme navzájem přizpůsobit rychlostí i prostorově. Do Akademie si tudíž chodím spíš opravovat chyby a řešit detaily ve formách.
Všední povinnosti mi bohužel nedovolí cvičit každý den. Pokud vynechám, potom se necítím „ve své kůži“. Tchaj-ťi Čchüan už prostě k životu potřebuji.
Bojovému umění se věnuješ společně se synem, který přešel k Tchaj-ťi od Shaolinu. Proč? A je dnes Tchaj-ťi vaším společným tématem?
Syn začal cvičit Tchaj-ťi Čchüan, protože mu Shaolin ničil kolena. Potřeboval se naučit správně navíjet. To se podařilo a dnes už je v pořádku. Ale v Taiji Akademii si našel kamarády a chodí cvičit dál, i když má poslední dobou nabitý program.
Pokud má čas, chodíme cvičit ven spolu. Což je prima, protože se navzájem pozorujeme a opravujeme. Jeho zkušenosti se cvičením Shaolin mi pomáhají alespoň trochu zvládat třeba právě kopy.
A jen pro zajímavost – zvuk biče spolehlivě odrazuje nevítané pozorovatele. Vždycky dostanou strach a odejdou. Takže cvičte v přítomnosti někoho, kdo trénuje šaolinské sestavy s bičem. :D
Máš nějaké cíle, které by sis chtěla v Tchaj-ťi splnit?
Nemám žádný velký cíl. Jak se říká, cesta je cíl. Na cestě s Tchaj-ťi Čchüan jsem ráda a nechám se po ní vést tak rychle a tak daleko, jak to půjde. Ale mým velkým přáním je opustit současné zaměstnání a věnovat se naplno cvičení Tchaj-ťi Čchüan a tradiční čínské medicíně. Ale to bude ještě vyžadovat hodně času a sil.
Co bys doporučila lidem, kteří se na cestu s Tchaj-ťi teprve vydávají?
Lidé se obvykle bojí, že nebudou cvičení zvládat fyzicky, časově. Nebo se bojí neznámého prostředí. Chtěla bych jim vzkázat, že Tchaj-ťi Čchüan má velkou výhodu. Zde si každý najde to své přiměřeně svému věku a fyzickým schopnostem. Mohu ho cvičit pro zdraví nebo jako bojové umění. V Akademii cvičí malé děti, dospívající, lidé ve středním věku i kolem osmdesátky. Každý si našel svou cestu a je spokojený. Nikdo je nenutí cvičit nad jejich síly a možnosti.
Taiji Akademie má velmi výhodný systém předplatného a navíc je tu příjemné a milé prostředí. Nikdo se nemusí bát přijít.
Co se týká času, má Akademie myslím velmi výhodný systém, kdy můžete za jedno předplatné přijít kdykoli na kterýkoli kurz odpovídající vaší pokročilosti. Toto, pokud vím, v žádné jiné škole není.
A konečně. V Taiji Akademii je tak příjemné a milé prostředí, že se opravdu nikdo nemusí bát přijít. Nikdo se tu nedívá na nováčky stylem „co tu děláš, tebe jsem tu nikdy neviděl“. Každý je od začátku brán jako součást školy. Takže nebojte se přijít a vyzkoušet si to. Připravte se na to, že vás zpočátku budou hodně bolet nohy, ale to po určité době přejde. Alespoň víte, že je máte :D
A něco na závěr?
Na závěr bych chtěla říct, že jsem vděčná, že mě náhoda přivedla právě do Taiji Akademie. Máme dva skvělé učitele (Radka Koláře a Petra Donáta), které velice obdivuji za jejich trpělivost. Máme krásné prostory s nádherným výhledem na Prahu. A chodí sem skvělí lidé se srdcem na správném místě. Dnes už si neumím představit, že bych volný čas trávila někde jinde a jiným způsobem. Takže za všechno velké DÍKY.
Věrko, děkuji za tvé postřehy a sdílení
Alena Koutecká
