Lidé a Tchaj-ťi: Anna Marie Steinerová
Anička (*2001) začala chodit do Taiji Akademie v sedmi letech, kdy patřila k nejmladším v oddíle Tygříků. Mezi dětmi našla spoustu kamarádů, s nimiž ji pojí společný koníček – bojové umění. Na svůj věk bere Tchaj-ťi čchüan vážně, chce se dostat hlouběji k jeho podstatě. Spolu jsme si povídaly o tom, co ji ke cvičení táhne a proč u něj vydržela už celých osm let.
Osm let je docela dlouhá doba. Jak jsi s Tchaj-ťi začala?
Hledala jsem různě po internetu sport, který by mě bavil. Původně jsem měla chodit na atletiku, ale to mě nechytlo. A protože bydlím blízko Sokola a nechtěla jsem dojíždět nikam daleko, začala jsem chodit do gymnastického oddílu. Pak jsem zjistila, že o patro výš je Taiji Akademie.
O bojovém umění jsem toho tehdy moc nevěděla, ale koukala jsem s mámou na kung-fu filmy a zaujalo mě to. Tak jsem Tchaj-ťi vyzkoušela, chytlo mě a do Akademie chodím pořád.
Úplně nejlepší, co jsem s Akademií zažila, byla letní kung-fu soustředění na Talavanu: super lidi, spousta skvělých vzpomínek, nové sestavy.
Za dobu, kdy chodíš do Tygříků a Tygrů, ses účastnila spousty akcí a pobytů. Na co nejraději vzpomínáš?
Úplně nejlepší, co jsem s Akademií zažila, byla letní kung-fu soustředění na Talavanu. Byla jsem dvakrát po sobě. Měla jsem kolem sebe super lidi, kamarády a trenéry, mám spoustu skvělých vzpomínek, naučila jsem se nové sestavy. Letos bych určitě chtěla jet znovu.
Pokud jde o akce v Akademii, líbí se mi oslavy výročí a čínského nového roku. Už dvakrát jsem s sebou vzala kamarády, kteří také dělají bojové umění, např. taekwondo. Zajímá je, jak cvičíme my. Líbí se jim to a dokonce jsem je zkoušela naučit některé základní sestavy Tchaj-ťi.
Kamarádi z Tygrů říkají, že je skvělé taky cvičení v Botanické zahradě, ale zatím jsem vždycky měla smůlu, protože když bylo vystoupení, jela jsem zrovna na školu v přírodě. Doufám, že letos mi to konečně vyjde.
Na tréninky do Taiji Akademie chodíš i třikrát týdně. Cvičíš ještě sama doma?
Když mám čas, stoupnu si do ma-pu a snažím se protahovat a posilovat. Máme za úkol se naučit provaz a rozštěp, takže si doma trénuju i tyhle dovednosti.
Občas si zacvičím soutěžní sestavu, abych ji nezapomněla, nebo si vezmu do ruky něco podobného meči a opakuju formy s mečem. Taky se dívám na videa na stránkách Akademie nebo na youtube a zkouším si jiné sestavy, např. s vějířem. Ale asi úplně nejvíc času doma strávím v ma-pu.
Je fajn, že se Tchaj-ťi věnuješ tak dlouho… Co tě u něj drží?
Já osobně cvičím, protože mě Tchaj-ťi hodně baví. Baví mě trénink. I když cvičíme stejné sestavy, každá hodina je jiná, získám nové dovednosti a přitom sportuji.
V Taiji Akademii máme skvělý kolektiv, který bych nerada ztratila.
Ale hlavně máme tady skvělý kolektiv, který bych nerada ztratila. Máme fajn trenéry a získala jsem v oddíle spoustu přátel, se kterými mě pojí stejný zájem – bojové umění. A taky mám chuť učit se další sestavy.
Proč tě lákají nové sestavy? Kvůli soutěžím či vystoupením?
O to nejde. Tchaj-ťi mě baví jako takové, zajímá mě, chtěla bych jít více do hloubky, studovat podrobněji pohyb. Když třeba Petr mluví o tom, že máme najít napětí v prstech, snažím se, abych je dostala do té správné pozice, zkouším to a potěší mě, když se mi to občas povede.
Samozřejmě bych se chtěla věnovat i sestavám, doučit sestavu s mečem, naučit se delší sestavu s tyčí, taky Dělové pěsti a možná i sestavu s vějířem.
A soutěžení?
Soutěže mě baví taky. Účastnila jsem se například národního poháru ve wu-šu. Byla to výborná zkušenost, protože jsem cvičila před více lidmi. Na začátku jsem měla trému, ale brzy mě přešla a při cvičení před publikem jsem se alespoň přinutila jít do nižších postojů.
Taky jsem se podívala, jak vypadají jiné styly. Inspiruje mě dívat se na ostatní: jaký mají styl, jak rychle a odlišně cvičí. Tím se učím. A vždy mě inspirují lepší žáci.
Máš kromě cvičení i jiné zájmy?
Hraju na kytaru. Hodně kreslím styl anime, který pochází z Japonska a vyznačuje se charakteristickým stylem kresby postav a pozadí, ale i normálně. Nejradši ale jezdím na koni. S kamarádkou chodím do jezdeckého centra, z koní jsem nadšená.
A taky se ti líbí Čína…
Na Číně mě přitahují hlavně bojová umění, jejich rozmanitost a rozvoj. Je to země plná nádherných památek, která má úžasný jazyk. Jednou bych se tam určitě chtěla podívat.
Aničko, děkuji za příjemné povídání!
Alena Koutecká